Jeremiah 4
1 Nam laem let nahaeloe, Aw Israel, kai khaeah amlaem ah, tiah Angraeng mah thuih; panuet thok hmuennawk takhoe ving hanah na koeh nahaeloe, kai khae hoi angthui hmah.
Budeš-li se míti navrátiti, Izraeli, dí Hospodin, ke mně se navrať. Nebo odejmeš-li ohavnosti své od tváři mé a nebudeš-li se toulati,
2 Nangmah doeh, Angraeng loe hing, tiah oepthohhaih, lokcaekhaih, toenghaih hoiah lokkamhaih sak han angaih; prae kaminawk doeh anih rang hoiah tahamhoihaih to paek ueloe, anih oephaih rang hoiah lensawkhaih to hnu o tih, tiah Angraeng mah thuih.
A budeš-li přisahati právě, náležitě a spravedlivě, říkaje: Živť jest Hospodin, tedy požehnání dávati sobě v něm budou národové, a v něm se chlubiti.
3 Judah hoi Israel kaminawk khaeah Angraeng mah hae tiah thuih; nangmacae ih long to atok oh, soekhring thungah antii to haeh o hmah.
Nebo takto praví Hospodin mužům Judským a Jeruzalémským: Zořte sobě ouhor, a nerozsívejte do trní.
4 Angraeng khaeah tangyat hin aat oh, nangcae Judah hoi Jerusalem kaminawk, nangcae ih palung tangyat hin to aat oh; to tih ai nahaeloe na sak o ih kasae hmuennawk pongah, palung ka phuihaih hmai baktiah tacawt ueloe, mi mah doeh paduek thai ai ah kangh moeng tih.
Obřežte se Hospodinu, a odejměte neobřízky srdce vašeho, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, aby nevyšla jako oheň prchlivost má, a nehořela, tak že by nebyl kdo uhasiti, pro nešlechetnost předsevzetí vašich.
5 Judah prae thungah taphong oh loe, Jerusalem ah tha hoi hang oh; prae thung boih ah mongkah to ueng oh; maeto ah amhong oh, nawnto amkhueng oh loe, sipae kacak vangpuinawk thungah caeh o si, tiah thui pae oh.
Oznamte v Judstvu, a v Jeruzalémě ohlaste, a rcete: Trubte trubou v zemi, svolejte a sbeřte lid, a rcete: Shromažďte se, a vejděme do měst hrazených.
6 Zion ah caeh han angmathaih kahni to payang oh, loih hanah cawn oh! Anghak o hmah! Kalen parai amrohaih hoi raihaih to aluek bang hoiah kang sin han.
Vyzdvihněte korouhev na Sionu, zmužile se mějte, nepostávejte; nebo já zlé věci uvedu od půlnoci, a potření veliké.
7 Kaipui loe a khaw thung hoiah tacawt boeh; prae kaminawk phraekung loe loklam ah angzoh li; anih loe na prae amrosak hanah a ohhaih ahmuen hoiah tacawt boeh; nangcae ih vangpuinawk loe kami om ai ah pong o sut tih boeh.
Vychází lev z houště své, a ten, kterýž hubí národy, vyšed z místa svého, táhne, aby obrátil zemi tvou v pustinu, a města tvá aby zbořena byla, tak aby nebylo žádného obyvatele.
8 To pongah kazii to angzaeng oh, palungnat hoiah qah oh; kanung parai Angraeng palungphuihaih loe aicae khae hoi amlaem ai vop.
Protož přepašte se žíněmi, kvělte a naříkejte; nebo není odvrácen hněv prchlivosti Hospodinovy od nás.
9 To na niah loe siangpahrang hoi anih ih angraengnawk loe palungboeng o tih; qaimanawk dawnrai o ueloe, tahmaanawk doeh anghmang o sut tih, tiah Angraeng mah thuih.
Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin, že zhyne srdce královo a srdce knížat, užasnou se i kněží, a proroci diviti se budou.
10 To naah kai mah, Ah, Angraeng Sithaw, kaicae hinghaih nuiah sumsen to phak boeh, toe kamongah na om o tih hmang, tiah na thuih ih lok mah hae kami hoi Jerusalem kaminawk hae na thlaeng boeh, tiah ka naa.
I řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, jistě že jsi velice podvedl lid tento, i Jeruzalém, říkaje: Pokoj míti budete, a však pronikl meč až k duši.
11 To naah hae kami hoi Jerusalem kaminawk khaeah, Hmuensang ih takhi kabae loe praezaek bang hoi kai kami canunawk khaeah song tih, toe to takhi loe hawhsak han ih na ai, ciimsak han ih doeh na ai ni;
V ten čas řečeno bude lidu tomuto i Jeruzalému: Vítr tuhý z míst vysokých na poušti jde upřímo na lid můj, ne aby převíval, ani přečišťoval.
12 Kai khae hoi thacak parai takhi to song tih, vaihi nihcae to lok ka caek han boeh.
Vítr silnější než oni přijde mi, nyní já také vypovím jim úsudky.
13 Khenah, anih loe tamai baktiah angzo tih, anih ih hrang lakoknawk loe takhi kamhae baktiah om tih; anih ih hrang loe tahmu pongah doeh rang kue. Khosak a bing o boeh! Aicae loe amro boeh!
Aj, jako oblakové vystupuje, a jako vicher vozové jeho, rychlejší jsou nežli orlice koni jeho. Běda nám, nebo popléněni jsme.
14 Aw Jerusalem, pahlong thai hanah, kasae poekhaih palungthin to pasae lai ah. Kasae poekhaihnawk to nasetto maw na thungah om vop tih?
Obmej od nešlechetnosti srdce své, Jeruzaléme, abys vysvobozen byl. Dokudž zůstávati budou u prostřed tebe myšlení marnosti tvé?
15 Dan prae hoiah lok to tacawt moe, Ephraim mae hoiah raihaih tamthang to taphong boeh.
Nebo hlas oznamujícího přichází od Dan, a toho, kterýž ohlašuje nepravost, s hory Efraim.
16 Prae kaminawk boih khaeah thui oh; khenah, Jerusalem misa haih to thui oh; katoep kaminawk loe prae kangthla hoiah angzoh o moe, Judah vangpuinawk misatukhaih lok to paek o boeh.
Připomínejte těmto národům, aj, ohlašujte Jeruzalémským, že strážní táhnou z země daleké, a vydávají proti městům Judským hlas svůj.
17 To prae mah Kai hae misa ah suek pongah, laikok toep kaminawk baktiah, nihcae mah Judah to takui o khoep boeh, tiah Angraeng mah thuih.
Jako ti, kteříž hlídají polí, položí se proti němu vůkol; nebo jest mi odporný, dí Hospodin.
18 Na caehhaih loklam hoi na sak ih hmuennawk pongah ni hae hmuennawk hae na nuiah phak; na zaehaih pongah ni kakhaa parai hae hmuen hae na palung thungah oh.
Cesta tvá a skutkové tvoji to způsobili tobě; toť nešlechetnost tvá, žeť to hořké jest, a že dosahá až do srdce tvého.
19 Aw palung, palung! Palung thungah nat; kai ih palung loe tapok tom boeh pongah, kaom duem thai ai boeh; Aw ka hinghaih, misa pahruekhaih mongkah lok to na thaih boeh.
Ó, střeva má, střeva má, bolest trpím, ó osrdí mé, kormoutí se ve mně srdce mé, nemohuť mlčeti. Nebo hlas trouby slyšíš, duše má, a prokřikování vojenské.
20 Amro boeh, amro boeh, tiah hang o; prae boih amro boeh; kai ih kahni imnawk loe nawnetta thungah amro moe, imkhaan pakaahaih doeh akra ai ah amro boeh.
Potření za potřením provolává se, popléněna zajisté bude všecka země, náhle popléněni budou stanové moji, v okamžení kortýny mé.
21 Nasetto maw kahni payanghaih to ka khet moe, mongkah lok ka tahngaih han vop?
Až dokud vídati budu korouhev, slýchati hlas trouby?
22 Kai ih kaminawk loe amthu o, kai panoek o ai; palungha ai nawktanawk ah oh o moe, panoekhaih tawn o ai; kahoih ai hmuen to sak panoek o moe, kahoih hmuen sakhaih to panoek o ai.
Nebo bláznivý lid můj nezná mne, synové nemoudří a nerozumní jsou. Moudří jsou k činění zlého, ale činiti dobře neumějí.
23 Long to ka khet naah, krang om ai, tidoeh om ai; vannawk doeh aanghaih om ai.
Hledím-li na zemi, a aj, nesličná jest a prázdná; pakli na nebe, není na něm žádného světla.
24 Ka dan naah, maenawk loe tasoeh o moe, maesomnawk doeh ahnuk ahma angthuih o.
Hledím-li na hory, a aj, třesou se, a všickni pahrbkové pohybují se.
25 Ka dan naah kami to om ai; van ih tavaanawk doeh azawk o boih boeh.
Hledím-li, a aj, není žádného člověka, a všeliké ptactvo nebeské zaletělo.
26 Ka dan naah thingthai qumpo hoi kakoi ahmuen loe praezaek ah angcoeng ving moe, vangpuinawk doeh Angraeng hmaa ah amro o boih boeh, kanung parai anih palungphuihaih mah to tiah amrosak boeh.
Hledím-li, a aj, pole úrodné jest pouští, a všecka města jeho zbořena jsou od Hospodina a od hněvu prchlivosti jeho.
27 Angraeng mah hae tiah thuih; prae boih pong sut tih, toe amro boih mak ai.
Nebo takto praví Hospodin: Spustne všecka země, a však konce ještě neučiním.
28 To pongah long loe palungsae tih; vannawk ranui ah khoving tih; ka thuih ih lok baktih toengah, dawnpakhuem mak ai, sak ka timhaih baktih toengah, ka phrae let mak ai.
Kvíliti bude nad tím země, a zasmuší se na hoře nebe, proto že jsem mluvil, co jsem myslil, a nelituji, aniž se odvrátím od toho.
29 Hrang angthueng kaminawk hoi kalii avak kaminawk ih atuen pongah, vangpui boih cawn o tih; lungsong thungah akun o ueloe, lungsong nuiah daw o tih; vangpui to caeh o taak boih tih, mi doeh athung ah om o mak ai.
Před hřmotem jezdců a těch, kteříž střílejí z lučiště, uteče všecko město. Vejdou do hustých oblaků, a na skálí vylezou; všecka města opuštěna budou, a žádný nebude bydliti v nich.
30 Nam ro naah timaw na sak han? Khukbuen kamling hoi nam thoek moe, sui hoi nam thoep cadoeh, mikhmai ah tasi angnok moe, nam thoep khing cadoeh, na kranghoihaih loe azom pui ni; na tlangainawk mah patoek ueloe, na hinghaih lak hanah pakrong o tih.
Ty pak pohubena jsuc, což činiti budeš? Ačkoli obláčíš se v šarlat, ačkoli se ozdobuješ ozdobou zlatou, ačkoli líčíš tvář svou líčidlem, darmo se okrašluješ. Pohrdají tebou frejíři, bezživotí tvého hledají.
31 Nongpata mah nawk tapen naah qah ih lok, ca tapen tangsuek nathuem ih kana ahamhaih lok baktih toengah, Zion canu hanghaih lok to ka thaih; anih loe ban to payangh moe, Kai loe khosak bing boeh! Kami hum kaminawk pongah, tha ka zok sut boeh, tiah a hangh.
Nebo slyším hlas jako rodičky, svírání jako té, kteráž po nejprvé ku porodu pracuje, hlas dcery Sionské, ustavičně vzdychající, a lomící rukama svýma, říkající: Běda mně nyní, nebo ustala duše má pro vrahy.
