Olcueih 14

1 Hlang cueih nu loh a im a sak dae, anglat long tah a kut neh a koengloeng.

Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

2 BOEIPA aka rhih tah a dueng la cet dae, a longpuei kho aka hmang loh BOEIPA a hnaep.

Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

3 Hlang ang kah a ka ah hoemnah kuhci om tih, aka cueih rhoek kah hmuilai loh amamih te a ngaithuen sak.

V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

4 Saelhung a om pawt vaengah kongduk khaw caih dae, vaito thadueng lamkah canghum cangpai thoeng.

Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

5 Oltak rhoek kah laipai tah a laithae moenih. Tedae a honghi kah laipai long tah laithae ni a sat.

Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

6 Hmuiyoi loh cueihnah a tlap dae a hong ni, mingnah he aka yakming ham tah yoeikoek mai.

Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

7 Hlang ang te a hmai lamloh caeh tak, mingnah olka te na ming pawt ve.

Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

8 Aka thaai kah cueihnah long tah a longpuei te a yakming dae, aka ang kah a anglat tah thailatnah ni.

Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

9 Aka ang loh hmaithennah te a hnael dae, aka thuem long tah a laklo ah kolonah a saii.

Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

10 A hinglu khahingnah loh lungbuei a ming. Te dongah a kohoenah dongah rhalawt loh boi thil pawh.

Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

11 Halang rhoek kah im tah a phae pah vetih aka thuem kah dap tah rhoeng ni.

Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

12 Longpuei he hlang kah mikhmuh ah thuem dae a hmailong ah dueknah longpuei la om.

Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

13 Nueihbu dongah lungbuei loh thak a khoeih tih, a tloihsoi ah kohoenah khaw pha-ueknah la poeh.

Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

14 Lungbuei aka balkhong khaw, hlang then khaw a khosing te amah hah bitni.

Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

15 Hlangyoe long tah olka boeih te a tangnah dae, aka thaai long tah a khokan te a yakming.

Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

16 Aka cueih long tah a rhih tih boethae te a nong tak. Tedae aka ang long tah a paan tih a omtoem.

Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

17 Thintoek bangkek loh a anglat a phoe tih, tangkhuepnah aka khueh hlang khaw a hmuhuet uh.

Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

18 Hlangyoe loh anglat a pang tih, aka thaai rhoek loh mingnah te a muei uh.

Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

19 Hlang thae rhoek te hlang then rhoek kah mikhmuh ah, halang rhoek te hlang dueng kah vongka ah ngam uh ni.

Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

20 Khodaeng te a hui long khaw a hmuhuet tih, hlanglen tah muep a lungnah.

Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

21 A hui taengah aka hnoelrhoeng uh tah tholh tih, mangdaeng kodo aka rhen tah a yoethen.

Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

22 Boethae aka uep rhoek te kho a hmang uh moenih a? Tedae sitlohnah neh uepomnah long tah hnothen ni a caai thil.

Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

23 Patangnah cungkuem loh kumkonah a om sak. Tedae hmuilai dongkah ol bueng ngawn tah tloelnah la poeh.

Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

24 Khuehtawn he aka cueih rhoek kah a rhuisam la om tih, aka ang rhoek tah anglat la anglat coeng.

Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

25 Oltak kah laipai loh hinglu a huul tih, hlangthai palat loh laithae a sat.

Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

26 BOEIPA hinyahnah dongah pangtungnah sarhi khaw om, te dongah a ca rhoek ham hlipyingnah la om.

V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

27 BOEIPA hinyahnah tah hingnah thunsih neh, dueknah hlaeh lamloh aka phaelh sak la om.

Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

28 Pilnam kah cangpai dongah ni manghai kah rhuepomnah khaw a om, namtu a om pawt vaengah mangpa kah porhaknah la om.

Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

29 Thintoek aka ueh tah bahoeng a lungcuei tih, mueihla bangkek loh anglat ni a pomsang.

Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.

30 Lungbuei hoeihnah tah pumsa kah hingnah la om tih, thatlainah khaw rhuh keet la poeh.

Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

31 Tattloel aka hnaemtaek loh amah aka saii ni a veet, BOEIPA aka thangpom long tah khodaeng a rhen.

Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

32 Halang tah a boethae ah bung tih, aka dueng tah a dueknah rhangneh ying.

Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

33 Aka yakming kah lungbuei ah cueihnah khaw rhaehrhong tih, hlang ang lakli ah khaw ming uh coeng.

V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

34 Duengnah loh namtom a pomsang tih, tholhnah loh namtu te rhaidaeng la a khueh.

Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

35 Manghai kah kolonah loh sal te a cangbam tih, a thinpom loh yah a bai.

Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.