< Thuchihbu 20 >

1 Ju kiti hi nuijat le chatvei sosah ahin, khamna thei kiti jong hi kanah le baotamna jeng ahi. Khamna theija lop chu miching ahipoi.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 Lengpa lunghan kigin nahi keipi bahkai ngih tobang ahin, koi hileh lengpa phin lung hang chan chu ahinkhoa tijat umtah ahi.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 Kinah baotamna’a kon kidalse ding hi mijabolna ahin, mingol kiti chu mitoh kina’a baotamji ahi.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 Koi hileh nipi laiya natong nom lou chun, thaset jeh’a chang-at ding amujou lou ding ahi.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 Mihem khat in alunggil’a angaito hi twi thuh tah tobang ahin, hinlah thil hetkhen themna nei mihem dingin; hitobang thuh tah chu twi thal’a athal ding ahi.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Mihem tampin ama ama kitahna cheh aphon ding, hinlah mihem kitah mong koijin amudoh tadem?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 Hitobang mi chu lungthim dihtah’a lamlha pa ahin, anungjui-ah achapa te jeng jong phatthei chang ding ahi.
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 Athuthanna laltouna’a tou lengpan, ijakai amit tenin aven ase le apha atetoh jin ahi.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 Mihem koiham, “Kalung thim kasutheng in; kachonsetna kon in katheng tai,” tia sei ngam ding?
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
10 Thil tena dihlou le thil tena kitoh lou chu, Pakai dinga thet umtah ahi cheh lhon e.
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 Naosen jeng jong achaloh aum chan in, itobang mi ahi aphongdoh in; hijeh chun athilbol chu adih ham athenga ham ti aseidoh theijin ahi.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 Kho jahna bikol hihen chule kho muna mit hijongleh, anitah’a Pakaiyin asem ahi.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 Imut ding bou gel hih hel’in, ajeh chu vaichatnan nahin phah lo ding ahi; na mit teni hasah inlang vetan, chutileh an neh ding neng jeng junga nanei ding ahi.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 Thilchoa pang pan, “Man bei ahibouve,” atin, hinlah ama chu achemang teng hoitho nan adim jitai.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Chihna le hetna kamsung'a kon thucheng hohi, sana le song mantam sang in aman tamjon ahi.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Hetkhah louhel mi kom’a thilman a kitungsa mipa chu, aponsil aboncha kichom peh a; chule hetphah louhel mite dinga hitobang mihem chu kiman jeng thei ahidem?
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 Koitobang khat dingin changlhah kigua kine hi atui chomdan’in angaito in, hinlah phat chomkhat jouteng akamsunga song chang tobang adim jin ahi.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Ki-thumop to themna jeh’in thilgon ho alolhing thei jin, chingthei tah’a kilam kaina jeh’a galsat’a kikonji ahi.
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 Akam tam le seiding hol’a chun thuguh jouse aseidoh jin, hijeh chun ngol the thua thuseipa chutoh kivop hih in.
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 Koi hileh anu le apa gaosap chan chu, muthim lah’a athao mei kimut mit peh tei ding ahi.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Apatna kino chenga kimuji nei le gou chu, achaina lam tengleh phattheina bei ding ahitai.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 “Keiman thilse ka lethuh ding ahi,” tinjong seihih in; Pakai ngah in chule Aman na kithopi tei ding ahi.
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 Thil tena adihlouva kimangcha chu, Pakai dinga dei-umlou tah ahi; chule thil asao le achom tena adihlou jong chu aphapoi.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 Pakai thusah jal’a bou mihem in akal asonji ahin, achutileh mihem in amacham tah’a akalsonna ding iti ahetkhen thei ding ham?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 Ama deidan tah a, “Hiche hi thil theng ahibouve,” tia sei chu; kipal lhuhna dinga thangkol kisong ahin, hiche hin Pakaija kitepna le kigahna chu amin mai maija aphondoh ahi.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 Lengpa ching thei tah chun migilouho pum’a kijap bangin ajapdoh jin, achunga akol-in akipei lele sah jin ahi.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 Mihem lhagao kiti hi Pakai thaomei vah ahin, hijeh chun mihem lunggil hi ahesoh keijin ahi.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Kitahna le tantih neilouva ngailutna chun lengpa ahinso ahin, Alaltouna jeng jong ngailutnan ahendet ahibouve.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 Gollhang ho loupina hi athahat jal-u ahin, tehseho melhoina vang hi asam kan’u hi ahi.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 Thilse doudalna’a tahsa kijepna maha chu damdoi phatah ahin, hitobang kijepna chun mihem lung laigil geija asuhtheng ahi.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

< Thuchihbu 20 >