Lukáš 17
1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
He said to the disciples, “It is impossible that no occasions of stumbling should come, but woe to him through whom they come!
2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
It would be better for him if a millstone were hung around his neck, and he were thrown into the sea, rather than that he should cause one of these little ones to stumble.
3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
Be careful. If your brother sins against you, rebuke him. If he repents, forgive him.
4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
If he sins against you seven times in the day, and seven times returns, saying, ‘I repent,’ you shall forgive him.”
5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
The emissaries said to the Lord, “Increase our faith.”
6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
The Lord said, “If you had faith like a grain of mustard seed, you would tell this sycamore tree, ‘Be uprooted and be planted in the sea,’ and it would obey you.
7 Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
But who is there among you, having a servant plowing or keeping sheep, that will say when he comes in from the field, ‘Come immediately and sit down at the table’?
8 Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
Wouldn’t he rather tell him, ‘Prepare my supper, clothe yourself properly, and serve me while I eat and drink. Afterward you shall eat and drink’?
9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
Does he thank that servant because he did the things that were commanded? I think not.
10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
Even so you also, when you have done all the things that are commanded you, say, ‘We are unworthy servants. We have done our duty.’”
11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
As he was on his way to Jerusalem, he was passing along the borders of Samaria and Galilee.
12 A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
As he entered into a certain village, ten men who were lepers met him, who stood at a distance.
13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
They lifted up their voices, saying, “Yeshua, Master, have mercy on us!”
14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
When he saw them, he said to them, “Go and show yourselves to the priests.” As they went, they were cleansed.
15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
One of them, when he saw that he was healed, turned back, glorifying God with a loud voice.
16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
He fell on his face at Yeshua’s feet, giving him thanks; and he was a Samaritan.
17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
Yeshua answered, “Weren’t the ten cleansed? But where are the nine?
18 Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
Were there none found who returned to give glory to God, except this foreigner?”
19 I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
Then he said to him, “Get up, and go your way. Your faith has healed you.”
20 Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
Being asked by the Pharisees when God’s Kingdom would come, he answered them, “God’s Kingdom doesn’t come with observation;
21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
neither will they say, ‘Look, here!’ or, ‘Look, there!’ for behold, God’s Kingdom is within you.”
22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
He said to the disciples, “The days will come when you will desire to see one of the days of the Son of Man, and you will not see it.
23 A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
They will tell you, ‘Look, here!’ or ‘Look, there!’ Don’t go away or follow after them,
24 Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
for as the lightning, when it flashes out of one part under the sky, shines to another part under the sky, so will the Son of Man be in his day.
25 Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
But first, he must suffer many things and be rejected by this generation.
26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
As it was in the days of Noah, even so it will also be in the days of the Son of Man.
27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
They ate, they drank, they married, and they were given in marriage until the day that Noah entered into the ship, and the flood came and destroyed them all.
28 A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
Likewise, even as it was in the days of Lot: they ate, they drank, they bought, they sold, they planted, they built;
29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
but in the day that Lot went out from Sodom, it rained fire and sulfur from the sky and destroyed them all.
30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
It will be the same way in the day that the Son of Man is revealed.
31 V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
In that day, he who will be on the housetop and his goods in the house, let him not go down to take them away. Let him who is in the field likewise not turn back.
32 Pomněte na Lotovu ženu.
Remember Lot’s wife!
33 Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
Whoever seeks to save his life loses it, but whoever loses his life preserves it.
34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
I tell you, in that night there will be two people in one bed. One will be taken and the other will be left.
35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
There will be two grinding grain together. One will be taken and the other will be left.”
36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
They, answering, asked him, “Where, Lord?” He said to them, “Where the body is, there the vultures will also be gathered together.”
