Matouš 22
1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
Eysa ulargha yene temsiller bilen mundaq dédi:
2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
Ersh padishahliqi xuddi öz oghli üchün toy ziyapitini teyyarlighan bir padishahqa oxshaydu.
3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu, ale nechtěli přijíti.
U chakarlirini toy ziyapitige teklip qilin’ghanlarni chaqirishqa ewetiptu, lékin ular kélishke unimaptu.
4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd svůj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Poďtež na svadbu.
U yene bashqa chakarlirini ewetip, ulargha tapilap: «Chaqirilghanlargha: — Mana, men ziyapitimni teyyar qildim; méning torpaqlirim, bordaq mallirim soyuldi, hemme nerse teyyar. Ziyapetke merhemet qilghay, deydu, dep éytinglar, — deptu.
5 Ale oni nedbavše, odešli, jiný do vsi své, a jiný po kupectví svém.
Biraq ular teklipini étibargha almay, birsi étizliqigha ketse, yene biri sodisigha kétiptu.
6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho, a posměch jim učinivše, zmordovali.
Qalghanliri bolsa [padishahning] chakarlirini tutuwélip, xorlap öltürüwétiptu.
7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedlníky ty, a město jejich zapálil.
Padishah buni anglap qattiq ghezeplinip, eskerlirini chiqirip, u qatillarni yoqitip, ularning shehirige ot qoyuwétiptu.
8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
Andin u chakarlirigha: «Toy ziyapiti teyyar boldi, lékin chaqirilghanlar [méhmanliqqa] munasip kelmidi.
9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
Emdi siler acha yollargha bérip, udul kelgen ademlerning hemmisini toy ziyapitige teklip qilinglar» deptu.
10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
Buning bilen chakarlar yollargha chiqip, yaxshi bolsun, yaman bolsun, udul kelgenliki ademlerning hemmisini yighip ekeptu. Toy soruni méhmanlar bilen liq toluptu.
11 Tehdy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
Padishah méhmanlar bilen körüshkili kirgende, u yerde ziyapet kiyimi kiymigen bir kishini körüptu.
12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
Padishah uningdin: «Burader, ziyapet kiyimi kiymey, bu yerge qandaq kirding?» dep soraptu, biraq u kishi jawab bérelmey qaptu.
13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce nohy jeho i ruce, vezměte ho, a uvrztež jej do temností těch zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Padishah chakarlirigha: «Uni put-qolliridin baghlap, téshidiki qarangghuluqqa achiqip tashlanglar! U yerde yigha-zarlar kötürülidu, chishlirini ghuchurlitidu» deptu.
14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Chünki chaqirilghanlar köp, lékin tallan’ghanlar azdur.
15 Tehdy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Buning bilen Perisiyler u yerdin chiqip, qandaq qilip uni öz sözi bilen tuzaqqa chüshürüsh heqqide meslihetleshti.
16 I poslali k němu učedlníky své s Herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi, a cestě Boží v pravdě učíš, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
Ular muxlislirini Hérodning terepdarliri bilen bille uning yénigha ewetip: — Ustaz, silini semimiy adem, kishilerge Xudaning yolini sadiqliq bilen ögitip kéliwatidu we ademlerge qet’iy yüz-xatire qilmay héchkimge yan basmaydu, dep bilimiz.
17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
Qéni, qandaq oylayla? [Rim impératori] Qeyserge baj-séliq tapshurush Tewrat qanunigha uyghunmu-yoq? — déyishti.
18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
Lékin Eysa ularning rezil niyitini bilip: — Ey saxtipezler, méni némishqa sinimaqchisiler?
19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
Qéni, bajgha tapshurulidighan bir tengge manga körsitinglar, — dédi. Ular bir dinar pulini ekeldi.
20 I řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis?
U ulardin: — Buning üstidiki süret we nam-isim kimning? — dep soridi.
21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dávejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co Božího, Bohu.
Qeyserning, — dep jawab berdi ular. U ulargha: — Undaq bolsa, Qeyserning heqqini Qeyserge, Xudaning heqqini Xudagha tapshurunglar, — dédi.
22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
Ular bu sözni anglap, heyran bolup qélishti-de, uning yénidin kétip qaldi.
23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
Shu küni, «Ölgenler tirilmeydu» deydighan Saduqiylar uning aldigha kélip qistap soal qoydi:
24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho, a vzbudil símě bratru svému.
— Ustaz, Musa [peyghember Tewratta]: «Bir kishi perzentsiz ölüp ketse, uning aka yaki inisi tul yenggisini emrige élip, qérindishi üchün nesil qaldurushi lazim» dep tapilighan.
25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
Burun arimizda yette aka-uka bar idi. Chongi öylen’gendin kéyin ölüp ketti. Perzent körmigenliktin, ayalini ikkinchi qérindishining emrige qaldurdi.
26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
Biraq ikkinchisidiki ehwalmu uningkige oxshash boldi, andin bu ish üchinchiside taki yettinchi qérindashqiche oxshash dawamlashti.
27 Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Axirda, u ayalmu ölüp ketti.
28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
Emdi tirilish künide bu ayal yette aka-ukining qaysisining ayali bolidu? Chünki uni hemmisi emrige alghan-de!
29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce písem ani moci Boží.
Eysa ulargha mundaq jawab berdi: — Siler ne muqeddes yazmilarni ne Xudaning qudritini bilmigenlikinglar üchün azghansiler.
30 Však při vzkříšení nebudou se ani ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
Chünki ölümdin tirilgende insanlar öylenmeydu, erge tegmeydu, belki Xudaning ershtiki perishtilirige oxshash bolidu.
31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž dí:
Emdi ölümdin tirilish mesilisi heqqide Xudaning silerge éytqan:
32 Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův? Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
«Men Ibrahim, Ishaq we Yaquplarning Xudasidurmen!» dégen shu sözini oqumidinglarmu? Xuda ölüklerning emes, belki tiriklerning Xudasidur!».
33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
Bu sözni anglighan xelq uning telimidin heyranuhes qélishti.
34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
Perisiyler uning Saduqiylarning aghzini tuwaqlighanliqini anglap, bir yerge jem bolushti.
35 I otázal se jeden z nich zákonník, pokoušeje ho, a řka:
Ularning arisidiki bir Tewrat-qanun ustazi uni sinash meqsitide uningdin:
36 Mistře, které jest přikázaní veliké v zákoně?
— Ustaz, Tewrat qanunidiki eng muhim emr qaysi? — dep qistap soridi.
37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.
U uninggha mundaq dédi: — «Perwerdigar Xudayingni pütün qelbing, pütün jéning, pütün zéhning bilen söygin»
38 To jest přední a veliké přikázaní.
— eng ulugh, birinchi orunda turidighan emr mana shu.
39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Uninggha oxshaydighan ikkinchi emr bolsa «Qoshnangni özüngni söygendek söy».
40 Na těch dvou přikázaních všecken zákon záleží i proroci.
Pütün Tewrat qanuni we peyghemberlerning sözliri bu ikki emrge ésilghan halda mangidu.
41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
Perisiyler jem bolup turghan waqitta, Eysa ulardin:
42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
— Mesih toghrisida qandaq oylawatisiler? U kimning oghli? — dep soridi. Dawutning oghli, — déyishti ular.
43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
U ulargha mundaq dédi: Undaqta, néme üchün [Zeburda] Dawut uni Rohta «Rebbim» dep atap, —
44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
«Perwerdigar méning Rebbimge éyttiki: — «Men séning düshmenliringni ayighing astida dessetküche, Ong yénimda olturghin!» — deydu?
45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Dawut [Mesihni] shundaq «Rebbim» dep atighan tursa, emdi u qandaqmu Dawutning oghli bolidu?
46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž směl kdo více od toho dne jeho se tázati.
We héchkim uninggha jawaben bir éghizmu söz qayturalmidi; shu kündin étibaren, héchkim uningdin soal sorashqimu pétinalmidi.
