Príslovia 20
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Wiyn is a letcherouse thing and drunkenesse is ful of noise; who euere delitith in these, schal not be wijs.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
As the roryng of a lioun, so and the drede of the kyng; he that territh hym to ire, synneth ayens his owne lijf.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
It is onour to a man that departith hym silf fro stryuyngis; but fonned men ben medlid with dispisyngis.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
A slow man nolde ere for coold; therfor he schal begge in somer, and me schal not yyue to hym.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
As deep watir, so counsel is in the herte of a man; but a wijs man schal drawe it out.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Many men ben clepid merciful; but who schal fynde a feithful man?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Forsothe a iust man that goith in his simplenesse, schal leeue blessid sones aftir hym.
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
A king that sittith in the seete of doom, distrieth al yuel bi his lokyng.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
Who may seie, Myn herte is clene; Y am clene of synne?
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
A weiyte and a weiyte, a mesure and a mesure, euer eithir is abhomynable at God.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
A child is vndurstondun bi hise studies, yf his werkis ben riytful and cleene.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
An eere heringe, and an iye seynge, God made euere eithir.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Nyle thou loue sleep, lest nedynesse oppresse thee; opene thin iyen, and be thou fillid with looues.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
Ech biere seith, It is yuel, it is yuel; and whanne he hath go awey, thanne he schal haue glorie.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Gold, and the multitude of iemmes, and a preciouse vessel, ben the lippis of kunnyng.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Take thou awei the cloth of hym, that was borewe of an othere man; and for straungeris take thou awei a wed fro hym.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
The breed of a leesing is sweet to a man; and aftirward his mouth schal be fillid with rikenyng.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Thouytis ben maad strong bi counselis; and bateils schulen be tretid bi gouernals.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Be thou not medlid with him that schewith pryuetees, and goith gylefulli, and alargith hise lippis.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
The liyt of hym that cursith his fadir and modir, schal be quenchid in the myddis of derknessis.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Eritage to which me haastith in the bigynnyng, schal wante blessing in the laste tyme.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Seie thou not, Y schal yelde yuel for yuel; abide thou the Lord, and he schal delyuere thee.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Abhomynacioun at God is weiyte and weiyte; a gileful balaunce is not good.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
The steppis of man ben dressid of the Lord; who forsothe of men mai vndurstonde his weie?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Falling of man is to make auow to seyntis, and aftirward to withdrawe the vowis.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
A wijs kyng scaterith wickid men; and bowith a bouwe of victorie ouer hem.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
The lanterne of the Lord is the spirit of man, that sekith out alle the priuetees of the wombe.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Merci and treuthe kepen a kyng; and his trone is maad strong bi mekenesse.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
The ful out ioiyng of yonge men is the strengthe of hem; and the dignyte of elde men is hoornesse.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
The wannesse of wounde schal wipe aweie yuels, and woundis in the priuyere thingis of the wombe.
