< Zjevení Janovo 5 >

1 I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihu popsanou vnitř i zevnitř, zapečetěnou sedmi pečetmi.
Kangi nikalola chitabu muchiwoko cha kulyela cha mwenuyo mweatamili pachigoda cha unkosi, chene chayandikwi mugati na kuvala na kudindwa kwa munemu wenuwo na kudindwa kwa minemu saba? Vidindilu vya mnemu.
2 A viděl jsem anděla silného, volajícího hlasem velikým: Kdo jest hoden otevříti tu knihu, a zrušiti pečeti její?
Nikalola mtumu wa kunani kwa Chapanga mweavi na makakala ikemela kwa lwami luvaha, “Yani mweiyidakiliwa kugagandula chidindilu chitabu chenicho?”
3 I nemohl žádný, ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemí, otevříti té knihy, ani pohleděti do ní.
Nambu avi lepi mundu yoyoha kunani kwa Chapanga amala pamulima amala pandima mweahotwili kudindula chitabu icho amala mweahotwili kuchilola mugati.
4 Pročež já plakal jsem velmi, že není nalezen žádný, kdo by hoden byl otevříti a čísti tu knihu, ani pohleděti do ní.
Hinu nene navembili neju ndava muni avi lepi mundu mweayidakiliwi kuchidindula, amala kuchilola mugati.
5 Tedy jeden z těch starců řekl mi: Neplač. Aj, svítězilť lev, ten kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu, a zrušil sedm pečetí jejích.
Kangi mmonga wa vagogo vala akanijovela, “Kotoka kuvemba! Lola Lihimba wa likabila la Yuda chiveleku cha Daudi, ahotwili. Mwene ihotola kugagandula vidindilu saba vya chitabu chenicho.”
6 I pohleděl jsem, a aj, mezi trůnem a čtyřmi těmi zvířaty a mezi těmi starci Beránek stojí jako zabitý, maje sedm rohů a sedm očí, jenž jsou sedm duchů Božích, poslaných na všecku zemi.
Kangi nikalola pagati ya chigoda cha Mwanalimbelele ayimili, atindilwi kila pandi na vala viumbi wumi mcheche na vagogo vala. Mwanalimbele uyo awonikini ngati ahinjiwi. Avili na mang'elu saba na mihu saba, ndi mipungu saba ya Chapanga zezapelikwi kila pandu pamulima.
7 I přišel a vzal tu knihu z pravice toho, kterýž seděl na trůnu.
Mwanalimbelele akahamba, akatola chitabu chila kuhuma muchiwoko cha kulyela cha yula mweatamili pachigoda cha unkosi.
8 A jakž vzal tu knihu, hned těch čtvero zvířat a těch čtyřmecítma starců padlo před tím Beránkem, majíce jeden každý z nich harfu, a báně zlaté plné vůně, jenž jsou modlitby svatých.
Bahapo peamali kutola chitabu chenicho, vala viumbi wumi mcheche pamonga na vala vagogo ishilini na mcheche vakagwa chakukupama palongolo ya Mwanalimbelele. Kila mmonga avili na kanjeke na nkeve wa zahabu wewamemili ubani na, ndi mayupu ga vandu va Chapanga.
9 A zpívali píseň novou, řkouce: Hoden jsi vzíti tu knihu, a otevříti pečeti její. Nebo jsi zabit, a vykoupils nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu.
Hinu, vakayimba lunyimbu ulu lwa mupya, “Veve wiyidakiliwa kuchitola chitabu chenicho na kudindula vidindilu vyaki. Ndava muni veve uhinjiwi, na kwa ngasi yaku umsangwili Chapanga witu vandu kuhuma kila likabila, luga na lukolo vandu va kila mulima langi ya kila mundu.
10 A učinil jsi nás Bohu našemu krále a kněží, a budeme kralovati na zemi.
Uvahengili unkosi wa vamteta vamhengela Chapanga witu, vene yati vilongosa mulima.”
11 I viděl jsem a slyšel hlas andělů mnohých okolo toho trůnu a těch zvířat i starců, a byl jich počet stokrát tisíc tisíců a desetkrát sto tisíců,
Panayendalili kulola, nikayuwana lwami lwa vamitumu va kunani kwa Chapanga vamahele neju, vangavalangika. Vayimili kutindila chigoda cha unkosi, na viumbi wumi mcheche na vala vagogo,
12 Řkoucích velikým hlasem: Hodenť jest ten Beránek zabitý vzíti moc, a bohatství, i moudrost, i sílu, i čest, i slávu, i požehnání.
vakajova kwa lwami luvaha: “Mwanalimbelele mweahinjiwi ayidakiliwi kupokela, uhotola vindu vyamahele na luhala na makakala na ukulu ulumba na utopesa.”
13 Též všecko stvoření, kteréž jest na nebi, i na zemi, i pod zemí, i v moři, i všecko, což v nich jest, slyšel jsem řkoucí: Sedícímu na trůnu a Beránkovi požehnání, čest a sláva i síla na věky věků. (aiōn g165)
Nikayuwana viumbi vyoha kunani kwa Chapanga na pamulima na pahi ya mulima na nyanja, viumbi vyoha pamulima vikajova: “Kwa mwene mweitama pachigoda cha unkosi na kwa Mwanalimbelele, ivya ulumba na utopela na ukulu na unkosi na makakala magono goha gangali mwishu.” (aiōn g165)
14 Čtvero pak těch zvířat řeklo: Amen. A těch čtyřmecítma starců padlo, a klaněli se živému na věky věků.
Vala viumbi wumi mcheche vakajova, “Ena!” Na vala vagogo vakagwa chakukupama, vakagundama.

< Zjevení Janovo 5 >