2 Samuelova 2
1 I stalo se potom, že se David tázal Hospodina, řka: Mám-li jíti do některého města Judského? Jemuž odpověděl Hospodin: Jdi. I řekl David: Kam mám jíti? Odpověděl: Do Hebronu.
To pacoengah David mah Angraeng khaeah, Judah prae thung ih vangpui maeto ah ka caeh han maw? tiah a naa. Angraeng mah anih khaeah, Caeh tahang ah, tiah a naa. David mah, Naa ah maw ka caeh han? tiah a naa. Angraeng mah, Hebron ah, caeh han thuih pae.
2 A protož bral se tam David, ano i obě manželky jeho, Achinoam Jezreelská, a Abigail žena někdy Nábale Karmelského.
To pongah David loe a zu hnik; Jezreel ih kami Ahinoam hoi Karmel ah kaom Nabal ih zu Abigail to caeh haih.
3 Muže také své, kteříž s ním byli, pojal David, jednoho každého s čeledí jeho, a bydlili v městech Hebronských.
David loe a taengah kaom kaminawk hoi angmah ih canawknawk boih to a caeh haih; nihcae loe Hebron vangpui ah oh o.
4 I přišli muži Judští, a pomazali tam Davida za krále nad domem Judským. Oznámili také Davidovi, řkouce: Muži Jábes Galád, oni pochovali Saule.
To naah Judah kaminawk Hebron vangpui ah angzoh o moe, David to Judah imthung takoh siangpahrang ah oh hanah situi bawh o. Jabesh Gilead ih kaminawk mah David khaeah, Saul ih qok loe kaicae mah aphum o boeh, tiah thuih pae o.
5 Tedy poslav David posly k mužům Jábes Galád, řekl jim: Požehnaní jste vy před Hospodinem, že jste učinili to milosrdenství pánu svému Saulovi, pochovavše ho.
To naah David mah Jabesh Gilead vangpui ah laicaeh to patoeh moe, Na angraeng Saul khaeah tahmenhaih nam tueng o sak moe, na phum o pongah, Angraeng mah tahamhoihaih na paek o nasoe.
6 Protož nyní učiniž s vámi Hospodin milosrdenství a pravdu; ano i jáť s vámi učiním milost, kteříž jste to učinili.
Angraeng mah vaihi nangcae khaeah tahmenhaih hoi loktang amtuengsak nasoe; hae hmuen hae na sak o pongah, kaimah doeh kahoih to baktih poekhaih to nangcae nuiah kam tuengsak toeng han.
7 A tak tedy posilňtež rukou svých a buďtež stateční; nebo ač umřel pán váš Saul, však již mne pomazali dům Judův za krále nad sebou.
Vaihi na thacak o sak loe, palungthin cak o sak ah; na angraeng Saul loe duek boeh; vaihi Judah imthung takoh mah kai hae nihcae ih siangpahrang ah situi ang bawh o boeh, tiah lokpat pae.
8 Abner pak syn Nerův, hejtman vojska Saulova, vzal Izbozeta syna Saulova a uvedl ho do Mahanaim.
To naah Ner capa Abner, Saul ih misatuh angraeng mah, Saul capa Ish-Bosheth to lak moe, Mahanaim ah caeh haih,
9 A ustavil ho králem nad Galád a nad Assur, a nad Jezreel, a nad Efraimem, a nad Beniaminem, i nade vším Izraelem.
Gilead prae, Ashuri kaminawk, Jezreel vangpui kaminawk, Ephraim prae, Benjamin prae hoi Israel prae boih nuiah siangpahrang ah a suek.
10 Ve čtyřidcíti letech byl Izbozet syn Saulův, když počal kralovati nad Izraelem, a kraloval dvě létě. (Toliko dům Judův přídržel se Davida.
Israel siangpahrang ah oh naah Saul capa Ish-Bosheth loe saning quipalito oh boeh; anih loe saning hnetto thung siangpahrang ah oh. Toe Judah imthung takoh loe David hnukah bang o.
11 A byl počet dnů, v nichž byl David králem v Hebronu nad domem Judovým, sedm let a šest měsíců.)
David loe Heron vangpui ah oh moe, Judah imthung takoh nuiah saning sarih, khrah tarukto thung siangpahrang ah oh.
12 Potom vytáhl Abner syn Nerův, a služebníci Izbozeta syna Saulova z Mahanaim do Gabaon.
Ner capa Abner hoi Saul capa Ish-Bosheth ih kaminawk loe, Mahanaim hoiah tacawt o moe, Gibeon ah caeh o.
13 Joáb také syn Sarvie a služebníci Davidovi vytáhše, potkali se s nimi právě u rybníka Gabaon. I pozůstali tito u rybníka s strany jedné, oni pak u rybníka s druhé strany.
Zeruiah capa Joab hoi David ih tamnanawk loe caeh o moe, Gibeon tuili taengah angqum o; kami abu maeto loe tuili ho bangah anghnut o, kalah kami abu maeto loe tuili haebang ah anghnut o.
14 Tedy řekl Abner Joábovi: Nechť vystoupí nyní mládenci a pohrají před námi. I řekl Joáb: Nechť vystoupí.
To naah Abner mah Joab khaeah, Thendoeng thoemnawk angthawk o nasoe loe, aicae hmaa ah amhai o nasoe, tiah a naa. To naah Joab mah, Hoih, angthawk o nasoe loe, amhai o nasoe, tiah a naa.
15 A tak vystoupili a vyšli v rovném počtu, dvanácte z Beniamina, z strany Izbozeta syna Saulova, a dvanácte z služebníků Davidových.
To pongah angthawk o moe, Saul capa Ish-Bosheth ih kami, Benjamin acaeng hatlai hnetto hoi David ih tamna hatlai hnettonawk to caeh o.
16 Kteřížto ujavše jeden každý za hlavu bližního svého, vrazil meč svůj v bok tovaryše svého, i padli spolu. Protož nazváno jest místo to Helkat Hassurim, a jest v Gabaon.
Nihcae loe maeto hoi maeto ih lu ah ang naeh o moe, panak ah haita hoiah angthun o; to naah nihcae boih nawnto amtimh o moe duek o; to pongah Gibeon vangpui taengah kaom to ahmuen to Helkath-Hazzuim, tiah kawk o.
17 I byla bitva velmi veliká v ten den, a poražen jest Abner i muži Izraelští od služebníků Davidových.
To na niah misa angtukhaih loe paroeai nung. David ih tamnanawk mah Abner hoi Israel kaminawk to pazawk o.
18 Byli tu také tři synové Sarvie: Joáb, Abizai a Azael. Azael pak byl čerstvý na nohy své jako srna v poli.
Zeruiah ih capa Joab, Abishai hoi Asahel cae loe to ah oh o; Asahel loe tasuk baktiah angtawt loe.
19 I honil Azael Abnera, a neuhnul se na pravo ani na levo, běže za Abnerem.
Asahel loe banqoi bantang amkhraeng ai ah, Abner to patom poe.
20 Ohlédl se pak Abner zpátkem a řekl: Ty-li jsi Azael? Odpověděl: Jsem.
Abner mah hnukbang angqoi moe, Asahel nang maw? tiah a naa. Asahel mah, Kai bae, tiah a naa.
21 Tedy řekl mu Abner: Uchyl se na pravo aneb na levo, a jmi sobě jednoho z mládenců těch, a vezmi sobě kořisti jeho. Ale nechtěl Azael uchýliti se od něho.
To naah Abner mah, Banqoi bangah maw, to tih ai boeh loe bantang bangah maw anqoih lai ah; thendoeng maeto naeh ah loe, anih ih maiphaw to la paeh, tiah a naa. Toe Asahel loe amkhraeng ai ah Abner hnukah patom poe.
22 Ještě znovu Abner řekl Azaelovi: Uchyl se ode mne, sic jináč přirazím tě až k zemi, a jak bych směl pohleděti na Joába bratra tvého?
Abner mah Asahel khaeah, Kai na patom hmah loklam amkhraeng lai ah, tiah a naa let; longah amtimh hanah nang to kang hum han maw? To tiah kang sak nahaeloe kawbangmaw namya Joab hmaa ah mikhmai ka padai thai tih? tiah a naa.
23 Když pak nechtěl ustoupiti, uhodil ho Abner kopím pod páté žebro, tak že vyniklo kopí hřbetem jeho; a padl tu na tom místě, na kterémž i umřel. A kdožkoli přicházeli k místu, na němž padl Azael a umřel, zastavovali se.
Toe Asahel mah loklam amkhraeng taak ai ah patom let pongah, Abner mah tayae hoiah Asahel ih zok to takhawh pae, tayae loe hnukbang khoek to pra; anih loe to ahmuen ah amtimh moe duek; Asahel duekhaih ahmuen kapha kaminawk boih loe to ah angdoet o.
24 Ale Joáb a Abizai honili Abnera. Slunce pak již bylo zapadlo, když oni přišli ku pahrbku Amma, jenž jest naproti Giach, cestou k poušti Gabaon.
Toe Joab hoi Abishai mah Abner to patom hoi; niduem naah loe Gibeon taw bangah caehhaih Giah vangpui taengah kaom, Amma mae to a phak hoi.
25 Tedy sešli se synové Beniamin za Abnerem, a jsouce spolu v houfu, postavili se na vrchu pahrbku jednoho.
To naah Benjamin kaminawk loe misatuh abu maeto ah angcu o moe, Abner hnukah mae nuiah angdoet o.
26 Odkudž zavolal Abner na Joába, řka: Zdaliž bez přestání sžírati bude meč tvůj? Nevíš-liž, že hořkost bývá naposledy? Dokudž tedy nerozkážeš lidu navrátiti se od honění bratří svých?
Abner mah Joab to lokdueng, Sumsen mah kami paaeh poe tih boeh maw? Hnukkhuem ah loe khaa parai tih, tiah na panoek ai maw? Angmacae nawkamya patom han ai ah, natuek naah maw nangmah ih kaminawk lok na thuih pae han? tiah a naa.
27 I řekl Joáb: Živť jest Bůh, že kdybys byl nemluvil, hned ráno byl by odšel lid, jeden každý nechaje honění bratra svého.
Joab mah, Sithaw hing baktih toengah, nangmah lok na thui ai nahaeloe, khodai naah ni kai ih kaminawk mah angmacae nawkamyanawk to patom ai ah om o tih, tiah a naa.
28 Tedy zatroubil Joáb v troubu, a zastavil se všecken lid, a nehonili více Izraele, aniž více bojovali.
To pongah Joab mah mongkah ueng naah, kaminawk boih mah Israel kaminawk patom ai ah oh o, tuh doeh angtuh o ai, anghak o boih.
29 A tak Abner i lid jeho šli přes pole celou tu noc, a přepravili se přes Jordán, a prošedše všecku Betoron, přišli do Mahanaim.
Abner hoi anih ih kaminawk loe, aqum puek azawn ah caeh o moe, Jordan vapui to angkat o; Bithron prae to poeng o pacoengah, Mahanaim vangpui to phak o.
30 Ale Joáb navrátiv se od honění Abnera, shromáždil všecken lid, a nedostávalo se z služebníků Davidových devatenácti mužů a Azaele.
To naah Joab loe Abner patom ai ah amlaem moe, angmah ih kaminawk to pakhueng naah, Asahel hoi David ih tamna hatlai takawtto om o ai boeh.
31 Služebníci pak Davidovi zbili z Beniaminských a z mužů Abnerových tři sta a šedesáte mužů, kteříž tu zahynuli.
Toe David ih tamnanawk mah, Abner khaeah kaom Benjamin ih kaminawk to cumvai thum, quitarukto hum pae o.
32 A vzavše Azaele, pohřbili jej v hrobě otce jeho, kterýž byl v Betlémě. Potom šli celou tu noc Joáb a muži jeho; i rozednilo se, když přicházeli do Hebronu.
Asahel to lak o moe, Bethlehem ah ampa ih taprong ah aphum o. To pacoengah Joab hoi anih ih kaminawk loe aqum puek caeh o, khodai naah Hebron vangpui to a phak o.
