Žalmy 60
1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
For the leader. On shushan eduth. A michtam of David (for teaching), when he fought with Aram-naharaim and Aram-zobah, and Joab returned and defeated twelve thousand Edomites in the Valley of Salt. O God, you have spurned and broken us, routing us in your wrath – restore us!
2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
You have shaken the land and cleft it; heal its tottering breaches.
3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
You have made your people drink hardship, and given us wine of reeling.
4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)
You have given those who fear you a banner, a rallying-place from the bow, (Selah)
5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
for the rescue of your beloved. Save by your right hand and answer us.
6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
God did solemnly swear: ‘As victor will I divide Shechem, and mete out the valley of Succoth.
7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
Mine is Gilead, mine is Manasseh, Ephraim is the defence of my head, Judah my sceptre of rule,
8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
Moab the pot that I wash in, Edom – I cast my shoe over it, I shout o’er Philistia in triumph.’
9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
O to be brought to the fortified city! O to be led into Edom!
10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?
Have you not spurned us, O God? You do not march forth with our armies.
11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.
Grant us help from the foe, for human help is worthless.
12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.
With God we shall yet do bravely: he himself will tread down our foes.
