< 2 Korintským 5 >

1 Víme přece, že až zemřeme, ožijeme znovu v lepší a konečné podobě. (aiōnios g166)
For I know, if this earthly tent of mine were struck, I have a mansion built by God, a house not made with hands, eternal in the heavens. (aiōnios g166)
2 Toužíme po tom a zároveň kolísáme,
For in this tent I am groaning, earnestly longing to be under the cover of my heavenly habitation; if so be that being so covered,
3 protože bychom se rádi vyhnuli umírání a vstoupili přímo do nesmrtelného života,
I shall not be found naked.
4 k němuž nás Bůh už nyní připravuje:
For in this tent of mine I am groaning in deep trouble; not that I wish to be unclothed, but to be clothed upon, that what is mortal may be swallowed up in life.
5 jako záruku nám dal svého Ducha.
And He who has wrought me out for this very end is God, who has given me his Spirit as pledge.
6 Proto se můžeme důvěřivě těšit na náš nebeský domov; ve svých tělech tu vlastně žijeme v cizině, daleko od své vlasti, kde nás očekává Kristus.
Therefore I am always of good courage, because I well know that while I am at home in the body, I am in banishment from the Lord,
7 Nevidíme ho, ale jsme s ním spojeni vírou.
for I am walking by faith, not by sight.
8 Proto s plnou důvěrou a rád opustím třeba hned toto tělo, abych získal domov u svého Pána.
So I have good courage, and am well pleased rather, to be in banishment from the body and to be at home with the Lord.
9 V každém případě však chci dělat to, co se líbí jemu, ať už to znamená setrvat zde v cizině, nebo se vydat do své vlasti. Na ničem jiném totiž nezáleží.
And for this reason I also make it home with the Lord.
10 Tak jako tak se nakonec všichni musíme postavit před Kristův soud, kde bude každý náš čin, dobrý i zlý, spravedlivě ohodnocen.
For we must all be made manifest, in our true characters, before the Judgment-seat of Christ; so that each one may receive according to that which he has done in his body, whether good or evil.
11 Je to právě tahle bázeň před Bohem, která mě nutí vést lidi k víře. Bůh moje pohnutky zná a věřím, že ani vy mne nepodezíráte z něčeho postranního.
So, because I know the fear of God, I "persuade men." What I am is manifest to God, and I hope manifest also to your conscience.
12 Ne, nechci znovu sebe vychvalovat. Chci vám jen ukázat, že se za mne nemusíte stydět, a tak můžete zavřít ústa těm, kdo si zakládají na vnějším projevu místo na vnitřní hodnotě. Poslouží-li to k Boží slávě, ať si mě lidé mají třeba za blázna. Jsem-li však při dobrých smyslech, poslouží to zase vám.
I am not "commending myself to you again," but I am giving you an occasion of boasting on my behalf, so that you may have an answer ready for those who boast in externals, and not in the heart.
For if I was "beside myself," it was to God; of if I am now "of sound mind," it is for you.
14 Kristova láska nás zajala. Je přece zřejmé, že smrt toho, kdo zemřel za všechny, se rovná tomu, jako kdyby zemřeli všichni,
For the love of Christ overmasters me; because I thus judge that if One has died for all, then all have died;
15 takže naše životy nepatří už nám, ale tomu, kdo za nás zemřel a vstal z mrtvých.
and that he died for all in order that the living may live no longer for themselves, but for Him who died and rose again for them.
16 Není tedy správné posuzovat někoho podle toho, co o něm soudí svět nebo jaký se navenek jeví. Takto chybně jsem se kdysi i já díval na Krista a posuzoval jej jako každého jiného člověka. Jak jsem se mýlil!
Therefore henceforth I know no one simply as a man - even if I have known Christ as a man, yet now I do so no longer.
17 Kdo se stane křesťanem, stává se úplně jiným člověkem. Už nikdy není takovým, jakým byl předtím. Začal docela nový život!
So there is a new creation when any man is in Christ. The old life has passed away, behold, the new is come.
18 To je změna, kterou působí sám Bůh. Ačkoliv jsme se nacházeli v nepřátelském táboře,
And all this is from God, who through Christ reconciled me to himself, and gave me the ministry of reconciliation;
19 Bůh s námi prostřednictvím Ježíše Krista uzavřel mír a pak nás pověřil, abychom jeho jménem předložili nabídku smíření všem lidem na této planetě.
how that God was in Christ reconciling a world to himself, not reckoning to men their trespasses; and that to me he has entrusted the message of that reconciliation.
20 Z Kristova pověření – jako jeho velvyslanci – tedy provoláváme, aby to všichni slyšeli: Pojďte a přijměte přátelskou ruku, kterou vám Bůh v Kristu podává!
On Christ’s behalf, then, I come as ambassador. It is as though God was entreating you, through me, on Christ’s behalf I beg you to be reconciled to God.
21 Na toho, který se nikdy nedopustil ničeho špatného, přenesl Bůh všechnu naši špatnost a jeho spravedlnost přenesl na nás.
Him who knew no sin, in our behalf he has made to be sin; so that in him we might become the righteousness of God.

< 2 Korintským 5 >