Lukáš 19
1 Potom Ježíš vešel do Jericha.
Jisu Jeriko nga vngpitla vngto.
2 Žil tam vrchní výběrčí daní Zacheus, velký boháč.
Ho hoka lampu naayanv mvnwng lokv kaiyachok nvgo dooto vkvgv aminv Jakias, nw achialvbv nyitvto.
3 Chtěl za každou cenu vidět Ježíše, ale protože sám byl malé postavy a okolo Ježíše se tísnily davy lidí,
Nw Jisu yvvdw kaadubv vla rikwto, vbvritola nw adwngnv nyi gubv rito okv nyipam v twngtvnam lvkwnglo nw Jisunyi kaapa nyumato.
4 předběhl průvod a vylezl na strom; odtamtud ho vyhlížel.
Vkvlvgabv nw nyipam a jokcho yala koksitkokrik singnv gulo gechato Jisu ho lamtv hoka vngpit rilo ninyia kaadubv vla.
5 Když Ježíš došel až k tomu místu, podíval se vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, chci dnes být tvým hostem.“
Vdwlo Jisu ho hoka vngchi tokudw, nw kaadung toku, okv Jakiasnyi minto, “Baapubv itoku, Jakias, ogulvgavbolo ngo silu noogv naam lo doorung tvvdunv.”
6 Zacheus slezl, jak nejrychleji uměl a plný radosti si odváděl Ježíše domů.
Jakias baapubv geludanv ngv achialvbv himpula ninyia alvbv aamu toku.
7 Lidé se posmívali: „Jde na návštěvu k takovému hříšníkovi!“
Nyi mvnwng hum kaanv vdwv arwnglo mimi sinyato, “So nyi angv si rimurnv nyi gv naam lo nyen bv aadunv!”
8 Tu se Zacheus zastavil a obrátil na Ježíše: „Pane, polovinu svého majetku rozdám chudým a koho jsem okradl, tomu to čtyřnásobně vynahradím.“
Jakias dakrap dato okv Jisunyi minto, “Tamsarnv, tvvrialabv! Ngo ngoogv yikungyira nga tunggonyi heemanv vdwa jireku, okv ngo yvvnyi dvkup pvkudw, ngo ninyia api yagu jiya reku.”
9 Nato Ježíš řekl: „Dnes se pro tohoto muže a jeho rodinu všechno mění. Teď plným právem patří k Božímu lidu.
Jisu ninyia minto, “Silu so gv naam so ringnam v aapvku, ho lvga so nyi si Abraham gvka husi v.
10 Přišel jsem hledat a zachránit právě ty ztracené.“
Nyia Kuunyilo ngv nyekunv vdwa makarla ringdukubv aapvnv.”
11 Tyto události a to, že měl Ježíš namířeno do Jeruzaléma, vedlo lidi k domněnce, že se nyní ujme své vlády.
Nyi vdwgv um tvria rilo, Jisu mimbwngla minchisinam go bunua mintamto. Nw vjak Jerusalem lo aachi dvlvbv ritoku, okv Pwknvyarnv gv Karv ngv aadaribo vla bunu mvngnyato.
12 Jak to doopravdy bude, jim Ježíš naznačil následujícím vyprávěním: „Jeden vznešený muž odešel daleko za hranice své vlasti, aby se tam dal korunovat a vrátil se zpět jako král.
Vkvlvgabv nw minto “Hoka ho nyi ako kaibv mvngdvnam go dooto nw aduko mookulo vngtv nvgo Dvbv bv mvku dvbv vla, ho kochingbv nw naam aakur dubv vla rungto.
13 Předtím si však zavolal svých deset úředníků, dal každému z nich určitý obnos a řekl: ‚Nenechte je ležet ladem a snažte se jimi něco získat.‘
Nw gv vngrap maadvbv, nw ninyigv pakbu vring vdwa gokkumto okv bunua ain lokdwng vkv charchak go jigvrila minto, ‘Kaatoka ngoogv vngro rilo nonu so sam ogugo pwlwkpaalwk la pwtam paatam rila rinv.’
14 Někteří občané ho však nenáviděli, a proto žádali: ‚Nechceme, aby byl naším králem.‘
Vjak, ninyigv mookugv nyi vdwv ninyia kaanwng mato, okv vkvlvgabv bunu gindungpingko vdwa mimu dubv vla ninyigv kochinglo vngmuto, ‘Ngonu so nyi sum ngonugv Dvbv bv vla mvngma dunv.’”
15 Vladař se však přesto vrátil s královskou hodností. Ihned si dal předvolat úředníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, jak hospodařili.
“Nyi anga Dvbv bv mvtoku okv aakur toku. Nw pakbu vdwa ninyigv kaagialo lvkin gubv aadum dubv minto, bunu vdwgo pwkumpaakum pvdw um kaadubv vla.
16 Přišel první a řekl: ‚Pane, získal jsem desetkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘
Atokchogv angv aatoku okv minto, ‘Tamsarnv, ngo ain lokdwng charring go paakumpv noogv charkin go jiku lokv.’
17 Král ho pochválil: ‚Výborně, jsi dobrý hospodář. Nešlo o mnoho a obstál jsi. Svěřuji ti proto vládu nad deseti městy.‘
‘Alvbv ripv,’ nw mintoku: ‘No alvnv pakbu go! no miangnv yikungyira lo jwkjwkvrwkbv rinv go, ngo nam pamtv vring nga rigvdubv jidunv.’
18 Přišel druhý úředník, aby vykázal zisk: ‚Pane, mám pro tebe pětkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘
Anyi nvnv pakbu angv aato okv minto, ‘Tamsarnv, ngo ain lokdwng charngu go paakumpv no gv charkin go jiku lokv.’
19 I toho král pochválil a svěřil mu správu nad pěti městy.
So anga nw minto, ‘No pamtv angu a rigvnvbv rire.’
20 Pak přišel další a řekl: ‚Pane, vím, že jsi přísný,
Pakbu gunv aato okv minto, ‘Tamsarnv, siinv noogv ain lokdwng ngv; ngo sam jeriap gulo vvsi pvnv.
21 a tak jsem se bál o tvůj majetek. Dobře jsem ho ukryl a tady ti ho vracím nedotčený.‘
Ngo nam busuto, ogulvgavbolo no nyi kingin nvgo. No nokv gvnga maka naadu okv noogv paklwk maanam humka nvvdu.’
22 Král mu řekl: ‚Tvá vlastní slova tě soudí, lenochu. Věděl jsi, co jsem nařídil, a nesplnil jsi to.
Nw pakbu anga minto, ‘No alvmanv pakbu! ngo noogv mvnggwngbv alvmanv gaam um minnvla nam miakayare! No nga gwlwknv nyi go, ngo gvngv manv ngaaka naanv gubv okv ngoogv paklwk maanam humka nvvnv gubv chimpvi.
23 Proč jsi moje peníze alespoň neuložil na úrok?‘
Alvdu, vbvrikunamv, no ogubv ngoogv morko nga Benk morko kuu bvngkulo lwkma pvnv? Vbvrikunamv ngo naakur rikunyi morko kuu a lvkobv naaku svnga.’
24 Pak řekl okolostojícím: ‚Vezměte ty peníze od něho a dejte je tomu, kdo získal desetinásobek.‘
Vbvrikunamv nw hoka daknv vdwa minto, ‘Nw gvlokv ain lokdwng nga naatokuka okv hum Pakbu ain lokdwng charring go doonv yanga jitoka.’
25 Namítali: ‚Pane, vždyť ten už má dost.‘
Vbvritola bunu ninyia minto, ‘Tamsarnv, nw lokdwng charring go doogvla doopv!’
26 Král odpověděl: ‚Každému, kdo se osvědčí, bude ještě přidáno, ale ten, kdo se neosvědčí, přijde o všechno.
‘Ngo nonua mindunv,’ nw mirwkto, ‘Nyidum mvnwngnga yvvdw ogugo doodunv, hum jidv yayare; vbvritola yvvdw ogugoka kaama dunv, ninyigv achukgo doogv namaka um ninyigv lokv naaritre.
27 A mé nepřátele, kteří mne nechtěli za panovníka, popravte!‘“
Vjak, ngoogv nyiru minsunv vdwa yvvbunudw nga bunugv Dvbv bv mvnwng madunv vdwa, bunua so naalwk tvka okv ngoogv dooku soka mvki tokuka!’”
28 Když skončil svoje vypravování, pokračoval v cestě do Jeruzaléma.
Jisu hum mintoku okv vbvrikunamv bunua vngchoyala Jerusalem bv vngto.
29 V blízkosti dvora Betfage u Betanie pod Olivovou horou vyzval dva své učedníky: „Jděte naproti do městečka. Najdete tam uvázané oslátko, na kterém dosud nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte.
Nw Betpej okv Betani gv adar Olib moodw lo aarilo, nw lvbwlaksu anyigo vngcho moto
svbv mingvrila: “Vngnyika nonugv vnglwkjiku nampum alo; nonugv vnglwk rilo, nonu siak ako riokwka manamgo takpvla vvpvnamgo kaapare. Um paksoklaila soka aagv tvika.
31 Kdyby se vás někdo ptal, proč to děláte, řekněte: ‚Pán ho potřebuje.‘“
Nyi gonv nonua hum ogubv paksok dunv vla minbo loka, Ahtu sum dinchidukv vla ninyia minpa laka.”
32 Ti dva šli a nalezli všechno tak, jak Ježíš řekl.
Bunu bunugv lamtvlo vngkunamv Jisu gv bunua minam jvbv ogumvnwng nga paatoku.
33 Když oslátko odvazovali, přišli majitelé a ptali se, proč to dělají.
Bunugv siak a paksok rilo, ho gv atu v bunua minto, “nonuno um ogubv paksok dunvla?”
34 Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“
“Ahtu sum dinchidu,” bunu mirwkto,
35 Přivedli oslíka, pokryli mu hřbet svými plášti a posadili na něj Ježíše.
okv bunu siak a naalaila Jisu gvlo aagv jitoku. Vbvrikunamv bunu bunugv vji a siak aolo puchato okv Jisunyi siak aolo chadubv ridurto.
36 Ostatní lidé stlali dokonce své pláště na cestu, kudy jel.
Ninyigv siak aolo vngrilo nyi vdwv lamtvlo bunugv vji vdwa pipv nyato.
37 Když začali sestupovat z Olivové hory, zmocnilo se zástupu nadšení; děkovali Bohu za všechny divy, které na vlastní oči viděli.
Vdwlo Nw Jerusalem gv nvchilo aatokudw, Olib moodw bv lamtv ilwk jiku mooku hoka, ninyigv lvbwlaksu vdwv twngtv rungbv bunugv ninyigvlo kaanam mvnwngnga Pwknvyarnvnyi umbonyikv vla okv ninyia hartvla minrap nyatoku:
38 Provolávali: „Sláva králi, Bůh ho posílá! Nebe je smířeno, sláva!“
“Pwknvyarnv ayalaka Dvbvnyi yvvdw Ahtu gv amin lokv aanvnga! Nyidomooku lo sarsopoyo reku okv Pwknvyarnv gvlo kairungbv!”
39 Byli tam také někteří farizejové a ti mu domlouvali: „Pokárej své učedníky, aby se takhle nerouhali.“
Vbvrikunamv nyipam lokv Parisis megonv Jisunyi minto. “Tamsarnv,” bunu minto “Noogv lvbwlaksu vdwa choibvkv vla minto!”
40 Ježíš odpověděl: „Jestliže oni zmlknou, bude volat kamení.“
Jisu mirwkto, “Ngo nonua mindunv bunu choi kubolo, vlwng vdwv bunu atuv gamtv rungbv rumrapre.”
41 Když se před Ježíšem otevřel pohled na Jeruzalém, vstoupily mu slzy do očí a plný smutku
Nw pamtv lo aanwk lvlvto, okv vdwlo nw hum kaapa tokudw, nw ho gv lvgabv kapto,
42 řekl: „Město, kéž bys alespoň dnes pochopilo, co ti může přinést pokoj. Ty však nic nechápeš,
minto, “Nonu silu sarsopoyo gv lvgalo ogugo aadu nvdw um chinv guloka! Vbvritola nonu vjak um kaapa kumare!
43 a tak přijde den, kdy tě obklíčí nepřátelé a oblehnou tě.
Nonua nonugv nyimak vdwv aagvrila goyumgochila vnglin chaalin momabv tumla vvpv dw alu v aariku.
44 Nakonec tě srovnají se zemí a tvé syny pobijí, protože jsi nerozeznalo čas, kdy k tobě přichází Bůh.“
Bunu nonua achuk goka dooku madubv mvyak mvchakre okv nonugv vlwngsvlu arwnglo doonv nyi vdwaka; vlwng pwgoka dookulo doomu mare, ogulvgavbolo nonu Pwknvyarnv gv vdwlo nonua ringdubv vla aanama kaachin manam lvkwnglo!”
45 V Jeruzalémě vešel do chrámu a hned za branou narazil na ty, kdo tam prodávali. Začal je vyhánět
Vbvrikunamv Jisu Pwknvyarnvnaam lo vngtoku okv korvpachu pioknv vdwa charlin raptoku,
46 se slovy: „Je psáno, že tento chrám je svaté místo pro modlitby, a vy jste z něho udělali tržiště.“
bunua minto, “So si Darwknv Kitaplo lvkdu, ‘Ngoogv Naam a kumgingku naam bv vla mindunv.’ Vbvritola nonu hum chonvmvvnv tosiku bv mvpv!”
47 Po několik dní se Ježíš vracel do chrámu a učil tam. Velekněží a vykladači zákona se ho chtěli za podpory předních občanů Jeruzaléma zmocnit a připravit ho o život,
Jisu alu gv dwkia Pwknvyarnvnaam arwnglo tamsarto. Nyibu butvnv vdwv, Pvbv tamsarnv vdwv, okv nyi vdwa rigvnv vdwv Jisunyi mvki dubv mvngtoku,
48 ale nevěděli, jak to udělat, protože lid ho miloval a rád mu naslouchal.
vbvritola bunu ninyia vbvridubv lamtv paanyu matoku, ogulvgavbolo nyi mvnwngngv ninyia tvvria bwngto, gamgoka nyemu nwngma vla mvngnyato.
