Proverbs 1
1 The parables of Solomon, son of David, king of Israel,
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 in order to know wisdom and discipline,
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 to understand words of prudence, and to accept the instruction of doctrine, justice and judgment, and equity,
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 so as to give discernment to little ones, knowledge and understanding to adolescents.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 By listening, the wise shall become wiser and the intelligent shall possess governments.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 He shall turn his soul to a parable and to its interpretation, to the words of the wise and their enigmas.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 The fear of the Lord is the beginning of wisdom. The foolish despise wisdom as well as doctrine.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Listen, my son, to the discipline of your father, and forsake not the law of your mother,
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 so that grace may be added to your head and a collar to your neck.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 My son, if sinners should entice you, do not consent to them.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 If they should say: “Come with us. We will lie in wait for blood. We will lay traps against the innocent, without cause.
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 We will discover every precious substance. We will fill our houses with spoils.
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Cast your lot with us. One purse will be for us all.”
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 My son, do not walk with them. Preclude your feet from their paths.
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 For their feet rush to evil, and they hurry to shed blood.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 But a net is thrown in vain before the eyes of those who have wings.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 Likewise, they lie in ambush against their own blood, and they undertake deceits against their own souls.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Thus, the ways of all those who are greedy seize the souls of those who possess.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Wisdom forewarns far and wide; she bestows her voice in the streets.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 She cries out at the head of crowds; at the entrance of the gates of the city, she offers her words, saying:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 “Little ones, how long will you choose to be childish, and how long will the foolish desire what is harmful to themselves, and how long will the imprudent hate knowledge?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Be converted by my correction. Lo, I will offer my spirit to you, and I will reveal my words to you.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 For I called, and you refused. I extended my hand, and there was no one who watched.
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 You have despised all my counsels, and you have neglected my rebukes.
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 Similarly, I will ridicule you at your demise, and I will mock you, when that which you feared shall overcome you.
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 When sudden calamity rushes upon you, and your demise advances like a tempest, when tribulation and anguish overcome you,
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 then they will call to me, and I will not heed, they will arise in the morning, and not find me.
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 For they held hatred for discipline, and they would not accept the fear of the Lord;
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 they would not consent to my counsel, but they detracted from all of my corrections.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Therefore, they shall eat the fruit of their way, and they shall have their fill of their own counsels.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 The loathing of the little ones shall destroy them, and the prosperity of the foolish shall perish them.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 But whoever will listen to me shall rest without terror, and shall have full enjoyment of abundance, without fear of evils.”
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
