Psalms 14

1 To the chief Musician. [A Psalm] of David. The fool hath said in his heart, There is no God. They have corrupted themselves, they have done abominable works: there is none that doeth good.

Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.

2 Jehovah looked down from the heavens upon the children of men, to see if there were any that did understand, that did seek God.

Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

3 They have all gone aside, they are together become corrupt: there is none that doeth good, not even one.

Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

4 Have all the workers of iniquity no knowledge, eating up my people [as] they eat bread? They call not upon Jehovah.

Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.

5 There were they in great fear; for God is in the generation of the righteous.

Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.

6 Ye have shamed the counsel of the afflicted, because Jehovah [was] his refuge.

Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.

7 Oh that the salvation of Israel were come out of Zion! When Jehovah turneth again the captivity of his people, Jacob shall be glad, Israel shall rejoice.

Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.