John 11
1 Now a certain man, Lazarus of Bethany, the village of Mary and her sister Martha, was sick.
Byl pak nemocen nějaký Lazar z Betany, z městečka Marie a Marty, sestry její.
2 (It was the Mary who [later] anointed the Lord with myrrh and wiped His feet with her hair whose brother Lazarus was sick.)
A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí, a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejíž bratr Lazar byl nemocen.
3 So the sisters sent to Him saying, “Lord, please, the one you love is sick!”
Tedy poslaly k němu ty sestry, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
4 Upon hearing it Jesus said, “This sickness is not unto death but for the glory of God, so that the Son of God may be glorified through it.”
A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta není k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
5 (Now Jesus loved Martha and her sister and Lazarus.)
Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
6 So, when He heard that he was sick He stayed where He was two more days!
A jakž uslyšel, že by nemocen byl, tedy pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
7 Then after this He says to the disciples, “Let us go into Judea again.”
Potom pak dí učedlníkům: Poďme zase do Judstva.
8 The disciples say to Him, “Rabbi, the Jews were just now trying to stone you, and you are going back there?”
Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a zase tam chceš jíti?
9 Jesus answered: “Are there not twelve hours in the day? If anyone walks during the day he doesn't stumble, because he sees the light of this world.
Odpověděl Ježíš: Zdaliž není dvanácte hodin za den? Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
10 But if anyone walks in the night he does stumble, because the light is not in him.”
Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
11 Having said these things He says to them, “Our friend Lazarus has fallen asleep, but I am going in order to awaken him.”
To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
12 His disciples said to Him, “Lord, if he is sleeping he will get well.”
I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
13 But Jesus had spoken of his death, while they thought He was talking about natural sleep.
Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
14 So then Jesus said to them plainly: “Lazarus died.
Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
15 And I am glad for your sakes that I was not there, so that you may believe. But let us go to him.”
A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale poďme k němu.
16 Then Thomas (called Twin) said to his fellow disciples, “Let's us go too, so that we may die with Him.”
I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Poďme i my, abychom zemřeli s ním.
17 So when Jesus had come, He found that he had already been in the tomb four days.
Přišel tedy Ježíš, a nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
18 (Now Bethany was near Jerusalem, about two miles away,
Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
19 and many of the Jews had joined the women around Martha and Mary, to comfort them concerning their brother.)
Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Marii, aby je těšili pro bratra jejich.
20 Then Martha, when she heard that Jesus was coming, went to meet Him; but Mary remained sitting at home.
Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
21 Then Martha said to Jesus: “Lord, if You had been here my brother would not have died.
I řekla Marta Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
22 But even now I know that whatever You ask of God, God will give You.”
Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
23 Jesus says to her, “Your brother will rise again.”
Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
24 Martha says to Him, “I know that he will rise again in the resurrection at the last day.”
Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
25 Jesus said to her: “I am the resurrection and the life. The one who believes into me, though he may die, will live;
Řekl jí Ježíš: já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
26 and everyone who both lives and believes into me will never ever die. Do you believe this?” (aiōn g165)
A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu? (aiōn g165)
27 She says to Him, “Yes, Lord, I have come to believe that You are the Messiah, the Son of God, the One coming into the world.”
Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
28 Having said these things she went and called her sister Mary, saying privately, “The Teacher is here and is calling you!”
A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
29 Upon hearing it she gets up quickly and goes to Him.
Ona jakž uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
30 (Now Jesus had not yet entered the village, but was in the place where Martha met Him.
Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.
31 Then the Jews who were with her in the house, consoling her, when they saw Mary get up quickly and go out, they followed her saying, “She is going to the tomb to weep there.”)
Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě, a těšili ji, viděvše Marii, že rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
32 Then, when Mary came where Jesus was, upon seeing Him she fell at His feet, saying to Him, “Lord, if You had been here my brother would not have died!”
Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, řkuci jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
33 So when Jesus saw her crying, and the Jews who had come with her crying, He groaned in the spirit and was troubled.
Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
34 And He said, “Where have you put him?” They say to Him, “Lord, come and see.”
A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, poď a pohleď.
35 Jesus wept.
I zaplakal Ježíš.
36 So the Jews said, “See how he loved him!”
Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
37 But some of them said, “Couldn't this man, who opened the eyes of the blind, have also kept this one from dying?”
Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti aby tento neumřel?
38 Then, groaning within Himself again, Jesus arrived at the tomb. It was a cave, and a stone was lying against it.
Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
39 Jesus says, “Remove the stone!” Martha, the sister of the deceased, says to Him, “Lord, he already stinks; it's been four days!”
Dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
40 Jesus says to her, “Did I not say to you that if you believe you will see the glory of God?”
Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
41 Then they took away the stone from where the deceased was lying. Jesus raised His eyes and said: “Father, I thank You that You heard me.
Tedy zdvihli kámen, kdež byl ten mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl zhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
42 I know that You always hear me, but I spoke for the sake of the crowd standing around, so that they may believe that You sent me.”
Já zajisté vím, že mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
43 Upon saying these things He shouted with a loud voice, “Lazarus, come out!”
A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, poď ven.
44 And out the deceased came! Bound hand and foot with bandages, and his face wrapped in a cloth. Jesus says to them, “Loose him and let him go.”
I vyšel ten, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
45 So many of the Jews who had come to Mary, and had seen what Jesus did, believed into Him.
Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Marii, viděvše, co učinil Ježíš, uvěřili v něho.
46 But some of them went off to the Pharisees and told them what Jesus had done.
Někteří pak z nich odešli k farizeům, a pověděli jim, co učinil Ježíš.
47 Then the chief priests and the Pharisees convened a council and said: “What can we do? Because this man performs many miraculous signs;
I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Nebo tento člověk divy mnohé činí.
48 if we let him go on like this everybody will believe into him; and the Romans will come and take away both our place and our nation!”
Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
49 But one of them, Caiaphas, being high priest that year, said to them: “You know nothing at all!
Jeden pak z nich, Kaifáš, nejvyšším knězem byv toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
50 Nor do you consider that it is advantageous for us that one man should die on behalf of the people, rather than the whole nation perish!”
Aniž přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
51 (Now he did not say this on his own, but being high priest that year he prophesied that Jesus was about to die on behalf of the nation;
Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že měl Ježíš umříti za tento národ.
52 and not only on behalf of the nation, but also to gather into one all the scattered children of God.)
A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
53 So from that day on they really plotted to kill Him.
Protož od toho dne radu společně drželi, aby jej zabili.
54 Therefore Jesus no longer moved about openly among the Jews, but went away from there into the country near the wilderness, to a town called Ephraim; and He stayed there with His disciples.
Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny blízko pouště, do města, kteréž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
55 Now the Jewish Passover was near, and many from the country went up to Jerusalem before the Passover in order to purify themselves.
Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
56 So they were looking for Jesus, and as they stood in the temple they were saying to each other, “What do you think—that he won't come to the feast at all?”
I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
57 Now the chief priests and the Pharisees had together issued an edict that if anyone knew where He was he should report it, so they could arrest Him.
Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
