Acts 7
1 Then sayd the chiefe Priest, Are these things so?
Předsedající kněz ho vyzval: „Můžeš popřít tuto obžalobu?“(Před židovskou veleradou měl obžalovaný právo obhajoby
2 And he sayd, Ye men, brethren and Fathers, hearken. That God of glory appeared vnto our father Abraham, while he was in Mesopotamia, before he dwelt in Charran,
a Štěpán toho využil. Chtěl dokázat, jak zvěst o Ježíši zřetelně navazuje na Boží činy v izraelských dějinách.) „Bratři a otcové, “oslovil je, „sám jediný Bůh se kdysi zjevil našemu předku Abrahamovi, který pocházel z Mezopotámie a později bydlil v Cháranu.
3 And said vnto him, Come out of thy countrey, and from thy kindred, and come into the land, which I shall shewe thee.
Dal mu příkaz: ‚Vystěhuj se z rodné země a od svého kmene a putuj do země, kterou ti určím.‘
4 Then came he out of the land of the Chaldeans, and dwelt in Charran. And after that his father was dead, God brought him from thence into this land, wherein ye now dwell,
Nejprve se tedy Abraham přestěhoval z Chaldeje do Cháranu a po smrti svého otce až do této naší vlasti. Ačkoliv měl Boží slib, že té zemi bude vládnout on i jeho potomci,
5 And hee gaue him none inheritance in it, no, not the bredth of a foote: yet he promised that he would giue it to him for a possession, and to his seede after him, when as yet hee had no childe.
nepatřil mu zde ani kousek, na který by se mohl postavit, a dokonce ani neměl dědice.
6 But God spake thus, that his seede should be a soiourner in a strange land: and that they should keepe it in bondage, and entreate it euill foure hundreth yeeres.
Další Boží předpověď Abrahamovi byla ještě podivnější: ‚Tvoji potomci se odtud vystěhují do cizí země a tam budou otročit čtyři sta let ve špatných podmínkách.
7 But the nation to whome they shall be in bondage, will I iudge, sayth God: and after that, they shall come forth and serue me in this place.
Ten národ otrokářů však potrestám, tvoje potomky vysvobodím a budou mě vzývat v této zemi.‘
8 Hee gaue him also the couenant of circumcision: and so Abraham begate Isaac, and circumcised him the eight day: and Isaac begate Iacob, and Iacob the twelue Patriarkes.
Viditelným znakem smlouvy Boha s člověkem se stala obřízka. A tak, když se Abrahamovi narodil syn Izák, obřezal ho. Posloupnost této smlouvy šla dále přes Izákova syna Jákoba na jeho dvanáct synů, našich patriarchů.
9 And the Patriarkes moued with enuie, solde Ioseph into Egypt: but God was with him,
Jeden z nich, Josef, se stal terčem nenávisti bratrů a oni ho prodali jako otroka do Egypta.
10 And deliuered him out of all his afflictions, and gaue him fauour and wisdome in the sight of Pharao King of Egypt, who made him gouernour ouer Egypt, and ouer his whole house.
Bůh však Josefa neopustil a nakonec ho vysvobodil ze všech těžkostí. Vybavil ho neobyčejnou prozíravostí a naklonil mu i samotného egyptského faraóna. Ten ho pak jmenoval svým ministrem a pobočníkem.
11 Then came there a famine ouer all the land of Egypt and Chanaan, and great affliction, that our fathers found no sustenance.
Potom celý Egypt i Palestinu zachvátil hladomor a naši praotcové prožívali těžké chvíle, když jim došly zásoby potravin.
12 But when Iacob heard that there was corne in Egypt, he sent our fathers first:
Jákob se doslechl, že v Egyptě se ještě prodává obilí, a poslal tam syny.
13 And at the second time, Ioseph was knowen of his brethren, and Iosephs kindred was made knowen vnto Pharao.
Při druhém nákupu se dal Josef svým bratrům poznat a představil je faraónovi.
14 Then sent Ioseph and caused his father to be brought, and all his kindred, euen threescore and fifteene soules.
Pak Josef poslal pro otce Jákoba a přestěhoval celou rodinu, celkem sedmdesát pět lidí, do Egypta.
15 So Iacob went downe into Egypt, and he dyed, and our fathers,
Usadili se tam a Jákob i naši patriarchové zůstali v Egyptě do smrti.
16 And were remoued into Sychem, and were put in the sepulchre, that Abraham had bought for money of the sonnes of Emor, sonne of Sychem.
Pochováni však byli v Palestině do hrobky v Šekemu, na malém pozemku, který si Abraham kdysi koupil od místních obyvatel.
17 But when the time of the promise drewe neere, which God had sworne to Abraham, the people grewe and multiplied in Egypt,
A tak se splnilo, o čem Bůh mluvil Abrahamovi. Zpočátku se našemu lidu dařilo v Egyptě dobře a jeho počet rostl.
18 Till another King arose, which knewe not Ioseph.
Ale přišla jiná dynastie faraónů a na Josefovy zásluhy se zapomnělo.
19 The same dealt subtilly with our kindred, and euill entreated our fathers, and made them to cast out their yong children, that they should not remaine aliue.
Naše předky zotročili, a protože si nepřáli, aby se rozmáhali, přikázali házet narozené hochy do řeky.
20 The same time was Moses borne, and was acceptable vnto God, which was nourished vp in his fathers house three moneths.
Tehdy se narodil Mojžíš. Bylo to krásné dítě a rodiče ho tři měsíce skrývali doma.
21 And when he was cast out, Pharaohs daughter tooke him vp, and nourished him for her owne sonne.
Když už nemohli chlapce dále utajit, položili ho v košíku do rákosí. Našla ho faraónova dcera a dala jej vychovat, jako by to byl její syn.
22 And Moses was learned in all the wisdome of the Egyptians, and was mightie in wordes and in deedes.
Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž.
23 Nowe when he was full fourtie yeere olde, it came into his heart to visite his brethren, the children of Israel.
Když mu bylo čtyřicet, napadlo ho, aby navštívil svůj lid.
24 And whe he saw one of them suffer wrong, he defended him, and auenged his quarell that had the harme done to him, and smote the Egyptian.
Přitom uviděl, jak Egypťan nespravedlivě trápí Žida, a tak toho otrokáře zabil.
25 For hee supposed his brethren would haue vnderstand, that God by his hande should giue them deliuerance: but they vnderstoode it not.
Už tehdy totiž tušil, že mu Bůh ukládá, aby svůj lid osvobodil z otroctví. Nenašel však u Izraelců pochopení.
26 And the next day, he shewed himselfe vnto them as they stroue, and woulde haue set them at one againe, saying, Syrs, ye are brethren: why doe ye wrong one to another?
Příštího dne se snažil usmířit dva Židy, kteří se hádali,
27 But he that did his neighbour wrong, thrust him away, saying, Who made thee a prince, and a iudge ouer vs?
ale ten, který nebyl v právu, Mojžíše odbyl: ‚Kdo tě ustanovil za našeho vládce a soudce?
28 Wilt thou kill mee, as thou diddest the Egyptian yesterday?
To mě chceš zabít jako včera toho Egypťana?‘
29 Then fled Moses at that saying, and was a stranger in the land of Madian, where he begate two sonnes.
Mojžíš se polekal a uprchl z Egypta do Midjánské země. Oženil se tam a měl dva syny.
30 And when fourtie yeres were expired, there appeared to him in the wildernes of mout Sina, an Angel of the Lord in a flame of fire, in a bush.
Po čtyřiceti letech tohoto vyhnanství se Mojžíšovi zjevil Boží anděl v hořícím keři na Sínajské poušti.
31 And when Moses sawe it, hee wondred at the sight: and as he drew neere to consider it, the voyce of the Lord came vnto him, saying,
Když se chtěl Mojžíš zblízka podívat na ten neobvyklý úkaz, uslyšel Boží hlas:
32 I am the God of thy fathers, the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Iacob. Then Moses trembled, and durst not behold it.
‚Já jsem Bůh tvých otců Abrahama, Izáka a Jákoba.‘Mojžíš se vyděsil a zakryl si tvář, aby nic neviděl.
33 Then the Lord said to him, Put off thy shoes from thy feete: for the place where thou standest, is holy ground.
Ale Bůh mluvil dál: ‚Zuj si opánky, vždyť stojíš na svatém místě!
34 I haue seene, I haue seene the affliction of my people, which is in Egypt, and I haue heard their groning, and am come downe to deliuer them: and nowe come, and I will sende thee into Egypt.
Viděl jsem trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem jejich vzdechy a jdu, abych je vysvobodil. Seber se a pojď, mám pro tebe v Egyptě úkol!‘
35 This Moses whome they forsooke, saying, Who made thee a prince and a iudge? the same God sent for a prince, and a deliuerer by the hand of the Angel, which appeared to him in the bush.
A tak prostřednictvím tohoto vidění poslal Bůh Mojžíše Izraelcům za vůdce a vysvoboditele, přestože ho před čtyřiceti lety nechtěli uznat. A on je vysvobodil, činil před jejich očima mnoho zázračných věcí už v Egyptě, pak při přechodu Rudého moře a během čtyřicetiletého putování pouštěmi.
36 Hee brought them out, doing wonders, and miracles in the land of Egypt, and in the red sea, and in the wildernes fourtie yeeres.
37 This is that Moses, which saide vnto the children of Israel, A Prophet shall the Lord your God raise vp vnto you, euen of your brethren, like vnto me: him shall ye heare.
Vzpomeňte si, že právě Mojžíš řekl Izraelcům: ‚Pán Bůh vám pošle proroka z vašeho národa, Vysvoboditele, tak jako k vám poslal mne; toho poslouchejte.‘
38 This is he that was in the Congregation, in the wildernes with the Angell, which spake to him in mount Sina, and with our fathers, who receiued the liuely oracles to giue vnto vs.
Mojžíš byl zprostředkovatelem mezi našimi otci a Bohem, který mu na hoře Sínaji svěřil slova života, aby nám je předal.
39 To whom our fathers would not obey, but refused, and in their hearts turned backe againe into Egypt:
Přesto ho naši otcové neposlouchali, ale bouřili se proti němu a pořád vzpomínali jen na Egypt.
40 Saying vnto Aaron, Make vs gods that may goe before vs: for we knowe not what is become of this Moses that brought vs out of the land of Egypt.
Když se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevracel, řekli jeho bratru Áronovi: ‚Nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta. Udělej nám bohy, aby nás chránili na další cestě.‘
41 And they made a calfe in those dayes, and offered sacrifice vnto the idole, and reioyced in the workes of their owne handes.
A tak zhotovili sochu býčka, obětovali té modle a radovali se, jak si to dobře zařídili.
42 Then God turned himselfe away, and gaue them vp to serue the host of heauen, as it is written in the booke of the Prophets, O house of Israel, haue ye offred to me slaine beasts and sacrifices by the space of fourtie yeres in the wildernes?
Bůh se od nich odvrátil a dopustil, že propadli ještě horšímu modlářství. Uctívali i hvězdné mocnosti, jak o tom mluví Bůh v knize proroka Ámose: ‚Vy, že jste mi věrně sloužili a obětovali po čtyřicet let na poušti, národe izraelský?
43 And ye tooke vp the tabernacle of Moloch, and the starre of your god Remphan, figures, which ye made to worship them: therefore I will carie you away beyond Babylon.
Naopak, nosili jste s sebou svatyni Moleka a symbol planety Saturna, modly, které jste si sami udělali a pak jste se jim klaněli. Proto půjdete do vyhnanství až za Babylón.‘
44 Our fathers had the tabernacle of witnes, in the wildernes, as hee had appointed, speaking vnto Moses, that he should make it according to the fashion that he had seene.
Bůh však nařídil Mojžíšovi, aby vybudoval Stan Smlouvy, přesnou svatyni, a dal mu pokyn, jak má vypadat.
45 Which tabernacle also our fathers receiued, and brought in with Iesus into the possession of the Gentiles, which God draue out before our fathers, vnto the dayes of Dauid:
Tento stan přenášeli naši otcové při svém kočování pouští a pod Jozuovým vedením ho vnesli až do zaslíbené země. Ta byla tehdy domovem pohanů, ale Bůh je vytlačil, aby našim otcům udělal místo. Stan Smlouvy sloužil až do dnů krále Davida, kterého Bůh miloval.
46 Who found fauour before God, and desired that hee might finde a tabernacle for the God of Iacob.
Ten velice stál o to, aby mohl Jákobovu Bohu vystavět chrám,
47 But Salomon built him an house.
ale uskutečnit to směl až jeho syn Šalomoun.
48 Howbeit the most High dwelleth not in temples made with handes, as saith the Prophet,
Ovšem Nejvyšší nebydlí v chrámech, které postavili lidé. U proroka Izajáše Pán říká:
49 Heauen is my throne, and earth is my footestoole: what house wil ye build for me, saith the Lord? or what place is it that I should rest in?
‚Vesmír je můj trůn a země koberec pod mýma nohama. Jaký mi chcete postavit dům a kam mě chcete vtěsnat?
50 Hath not mine hand made all these things?
Což jsem všechno nestvořil?‘
51 Ye stiffenecked and of vncircumcised heartes and eares, ye haue alwayes resisted the holy Ghost: as your fathers did, so do you.
A tak se to zase opakuje. Jste právě tak tvrdošíjní jako vaši otcové, zacpáváte si uši, zavíráte srdce a stavíte se proti svatému Duchu.
52 Which of the Prophets haue not your fathers persecuted? and they haue slaine them, which shewed before of the comming of that Iust, of whome ye are now the betrayers and murtherers,
Byl nějaký prorok, aby ho vaši předkové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kteří předpovídali příchod Spravedlivého, a vy jste se ho teď úplně zřekli a zavraždili jste ho!
53 Which haue receiued the Lawe by the ordinance of Angels, and haue not kept it.
Dostali jste zákon přímo od Boha, ale stejně se jím neřídíte.“
54 But when they heard these thinges, their heartes brast for anger, and they gnashed at him with their teeth.
Tato slova působila jako píchnutí do vosího hnízda.
55 But he being full of the holy Ghost, looked stedfastly into heauen, and sawe the glory of God, and Iesus standing at the right hand of God,
Ale Štěpán byl v té chvíli uchvácen Boží slávou, kterou mu dal svatý Duch zahlédnout. Díval se vzhůru
56 And said, Beholde, I see the heauens open, and the Sonne of man standing at the right hand of God.
a volal: „Vidím otevřené nebe a Ježíše Krista, jak stojí po Boží pravici!“
57 Then they gaue a shoute with a loude voyce, and stopped their eares, and ranne vpon him violently all at once,
Tu přehlušili Štěpána křikem a zacpávali si uši, aby už nic neslyšeli. Vrhli se na něj,
58 And cast him out of the citie, and stoned him: and the witnesses layd downe their clothes at a yong mans feete, named Saul.
odvlekli ho za hradby města a tam ho ukamenovali. Ti, kdo házeli na Štěpána kameny, odložili své pláště k nohám mladého farizeje Saula, který souhlasil se Štěpánovou smrtí.
59 And they stoned Steuen, who called on God, and said, Lord Iesus, receiue my spirit.
Štěpán nejprve stál, vzýval Boha a modlil se: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“
60 And he kneeled downe, and cried with a loude voyce, Lord, laye not this sinne to their charge. And when he had thus spoken, he slept.
Pak sražen na kolena se ještě modlil: „Pane, nepočítej jim to za vinu!“a zemřel.
