Romans 11
1 Then I ask, Did God cast off his people? No indeed. For I also am an Israelite, a son of Abraham, a member of the tribe of Benjamin.
Protož pravím: Zdaliž Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
2 God did not cast off his people whom he foreknew. For do you not know what is said in the Scripture about Elijah? how he pleaded with God against Israel, saying,
Nezavrhlť Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co písmo praví o Eliášovi, kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému, řka:
3 Lord, they have killed thy prophets, they have overthrown thine altars; And now I alone am left, and they seek my life.
Pane, proroky tvé zmordovali, a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají?
4 But what was the answer of God to him? I have reserved for myself seven thousand who have not bowed the knee to Baal.
Ale co jemu dí odpověď Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
5 In the same way also at this time there is a remnant chosen by gift of grace.
Takť i nyní ostatkové podlé vyvolení milosti zůstali,
6 But if it is by grace, it is no longer of works; or else grace is no more grace.
A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
7 What then? that which Israel has been seeking for, that he has not obtained; but the chosen have obtained it, and the rest have been hardened.
Což tedy? Čeho hledá Izrael, toho nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
8 According as it is written, God has given them a spirit of slumber, Eyes that they should not see, Ears that they should not hear, unto this day.
(Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
9 As David says. Let their table be made a snare and a trap, And a stumbling-block and a recompense unto them;
A David dí: Budiž jim stůl jejich osídlem a pastmi a pohoršením i odplacením.
10 Let their eyes be darkened, that they may not see, And bow thou down their backs forever.
Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
11 I ask then, "Have they stumbled so as to fall?" No indeed; but by their lapse salvation has come unto Gentiles, "to provoke Israel to jealousy."
Pravím tedy: Tak-liž pak klesli, aby padli? Nikoli, ale jejich pádem spasení přišlo pohanům, aby je k závidění přivedl.
12 Now if their stumbling enriches the world, and their loss enriches the Gentiles, how much more must their fulness do!
A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa, a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
13 For to you who are Gentiles I say that since I am an apostle to the Gentiles, I glorify my ministry,
Vámť zajisté pravím pohanům, že jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování své oslavuji,
14 if by any means I might "provoke to jealousy" my kinsmen, and save some among them.
Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl tělo mé, a k spasení přivesti některé z nich.
15 For if their casting out is the reconciliation of the world to God, what will their restoration be but life out of death?
Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak zase jich přijetí, než život z mrtvých?
16 Now if the first-fruits of the dough Abraham and the Patriarchs are holy, so also is the whole mass their descendants. And if the root of a tree Abraham is holy, so also are the branches his descendants.
Poněvadž prvotiny svaté, takéť i těsto; a jestliť kořen svatý, i ratolesti.
17 Supposing that some of the branches have been broken off, and you, although you were but a wild olive, have been grafted in among the branches and have become a partaker with them of the fatness of the olive tree, do not glory over the branches;
Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich, a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
18 or if you are glorying, remember that it is not you who uphold the root, but the root which upholds you.
Nechlub se proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
19 "Branches have been broken off," you say, "that I might be grafted in."
Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
20 True, through their unbelief they were broken off, and by your faith you stand. Do not be puffed up, but fear;
Dobře. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
21 for if God spared not the natural branches, neither will he spare you.
Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
22 Fix your gaze, therefore, on the goodness and the severity of God; towards those who fell, severity, but towards you, God’s goodness, if you continue stedfast in his goodness; otherwise you, too, will be cut off.
A protož viz dobrotivost i zůřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zůřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
23 And they also those Jews, if they do not continue in their unbelief, will be grafted in again; for God is able to graft them in again.
Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
24 For if you were cut out of that which is by nature a mere wild olive tree, and have been grafted, contrary to nature, into a fruitful olive tree, how much more shall these, the natural branches, be regrafted into their own olive tree?
Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy, a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více ti, kteříž podlé přirození jsou, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
25 For I would not, my brothers, have you ignorant of this hidden truth, for fear that you become wise in your own conceits. that a hardening in part has befallen Israel, until the fulness of the Gentiles is come in.
Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost z částky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
26 And so all Israel will be saved, as it is written. The deliver will come from Zion, He will banish all ungodliness from Jacob;
A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel, a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
27 This is my covenant with them, When I shall take away their sins.
A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
28 In relation to the gospel, the Jews are God’s enemies for your sake; but in relation to the election, they are dearly loved for their forefather’s sake.
A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podlé vyvolení jsou milí pro otce.
29 For no change of purpose can annul God’s free gift and call.
Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
30 And as in times past you were yourselves disobedient to God, but now, thanks to their disobedience, have obtained mercy;
Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
31 even so they also have now been disobedient, that by the mercy shown to you they also may now obtain mercy.
Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni milosrdenství dosáhli.
32 For God has locked up all in the prison of disobedience, that upon all he may have mercy. (eleēsē g1653)
Zavřel zajisté Bůh všecky v nevěře, aby se nade všemi smiloval. (eleēsē g1653)
33 Oh, the depths of the riches, both of the wisdom and the knowledge of God! How unfathomable are his judgments, and how unsearchable his paths!
Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho, a nevystižitelné cesty jeho.
34 Who has known the mind of the Lord? Or who has been his counsellor?
Nebo kdo poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
35 Who has first given to Him, So as to receive payment in return?
Nebo kdo prvé dal jemu, a budeť mu odplaceno?
