2 Thessalonians 3

1 Finally, brothers, pray for us, that the word of the Lord may spread rapidly and be glorified, even as also with you,

Dále pak, bratří, modlte se za nás, aby slovo Páně rozmáhalo se a slaveno bylo, jako i u vás,

2 and that we may be delivered from unreasonable and evil men; for not all have faith.

A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech jest víra.

3 But the Lord is faithful, who will establish you and guard you from the evil one.

Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás, a ostříhati bude od zlého.

4 We have confidence in the Lord concerning you, that you both do and will do the things we command.

Doufámeť pak v Pánu o vás, že to, což vám předkládáme, činíte i činiti budete.

5 May the Lord direct your hearts into God’s love and into the perseverance of Christ.

Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží, a k trpělivému očekávání Krista.

6 Now we command you, brothers, in the name of our Lord Jesus Christ, that you withdraw yourselves from every brother who walks in rebellion and not after the tradition which they received from us.

Přikazujemeť pak vám, bratří, ve jménu Pána našeho Jezukrista, abyste se oddělovali od každého bratra, kterýž by se choval neřádně, a ne podlé naučení vydaného, kteréž přijal od nás.

7 For you know how you ought to imitate us. For we didn’t behave ourselves rebelliously among you,

Nebo sami víte, kterak jest potřebí následovati nás, poněvadž jsme se nechovali mezi vámi neslušně.

8 neither did we eat bread from anyone’s hand without paying for it, but in labor and travail worked night and day, that we might not burden any of you.

Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení.

9 This was not because we don’t have the right, but to make ourselves an example to you, that you should imitate us.

Ne jako bychom neměli k tomu práva, ale abychom se vám za příklad vydali, abyste nás následovali.

10 For even when we were with you, we commanded you this: “If anyone is not willing to work, don’t let him eat.”

Nebo i když jsme byli u vás, to jsme vám předkládali: Kdo nechce dělati, aby také nejedl.

11 For we hear of some who walk among you in rebellion, who don’t work at all, but are busybodies.

Slyšímeť zajisté, že někteří mezi vámi chodí nezpůsobně, nic nedělajíce, ale v neužitečné věci se vydávajíce.

12 Now those who are that way, we command and exhort in the Lord Jesus Christ, that they work with quietness and eat their own bread.

Protož takovým přikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli.

13 But you, brothers, don’t be weary in doing what is right.

Vy pak, bratří, neoblevujte dobře činíce.

14 If any man doesn’t obey our word in this letter, note that man and have no company with him, to the end that he may be ashamed.

Pakli kdo neuposlechne skrze psání řeči naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, aťby se zastyděl.

15 Don’t count him as an enemy, but admonish him as a brother.

A však nemějte ho za nepřítele, ale napomínejte jako bratra.

16 Now may the Lord of peace himself give you peace at all times in all ways. The Lord be with you all.

Sám pak ten Pán pokoje dejž vám vždycky pokoj všelijakým způsobem. Pán budiž se všemi vámi.

17 I, Paul, write this greeting with my own hand, which is the sign in every letter. This is how I write.

Pozdravení mou rukou Pavlovou, což jest za znamení v každém listu. Takť obyčejně píši.

18 The grace of our Lord Jesus Christ be with you all. Amen.

Milost Pána našeho Jezukrista se všechněmi vámi. Amen.