Psaumes 79

1 Psaume d'Asaph. O Dieu, les Gentils sont entrés en ton héritage; ils ont pollué ton temple saint. Ils ont fait de Jérusalem une cabane de jardinier.

Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.

2 Ils ont donné les cadavres de tes serviteurs en pâture aux oiseaux du ciel, et les chairs de tes saints aux bêtes fauves de la terre.

Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.

3 Ils ont versé comme de l'eau le sang de ton peuple autour de Jérusalem, et nul n'était là pour ensevelir les morts.

Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.

4 Nous sommes devenus un opprobre pour nos voisins, la dérision et le jouet de ceux qui nous entourent.

Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.

5 Jusques à quand, Seigneur, seras-tu sans cesse en courroux? Ta jalousie brûlera-t-elle toujours comme le feu?

Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?

6 Épanche ta colère sur les nations qui ne te connaissent point, et sur les royaumes qui n'invoquent pas ton nom.

Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.

7 Car ils ont dévoré Jacob et désolé sa terre.

Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.

8 N'aie point le souvenir de nos iniquités d'autrefois; que tes miséricordes nous devancent promptement, car nous sommes grandement appauvris.

Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.

9 Secours-nous, Dieu notre Sauveur, pour la gloire de ton nom; Seigneur, protège-nous; remets-nous nos péchés, pour la gloire de ton nom.

Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.

10 Que l'on ne dise point chez les nations: Où est leur Dieu? Que devant nos yeux les Gentils voient la vengeance du sang de tes serviteurs, qui a été répandu.

Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.

11 Que les gémissements des captifs pénètrent jusqu'à toi; que les fils de ceux qu'on a mis à mort soient sauvés, selon la grandeur de ton bras.

Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.

12 Rends à nos voisins, mets au septuple dans leur sein les outrages dont ils nous ont déshonorés, ô Seigneur.

A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.

13 Car nous sommes ton peuple et les brebis de ton pâturage; nous te rendons grâces dans tous les siècles; nous publierons tes louanges, de génération en génération.

My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.