Job 35

1 Elihu hob sodann wieder an und sprach:

Ještě mluvil Elihu, a řekl:

2 Hälst du das Recht, nennst du das “meine Gerechtigkeit vor Gott”,

Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?

3 daß du fragst, was sie dir nütze? “Was hilft mir's mehr, als wenn ich sündige?”

Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?

4 Ich will dir Antwort geben und deinen Freunden mit dir.

Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.

5 Schau zum Himmel auf und sieh, blicke hinauf zu den Wolken, die hoch über dir sind.

Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.

6 Wenn du sündigst, was kannst du ihm thun? und sind deiner Übertretungen viel, was schadest du ihm?

Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?

7 Bist du fromm, was schenkst du ihm, oder was empfängt er aus deiner Hand?

Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

8 Den Mann, wie du einer bist, geht dein Frevel an, und das Menschenkind deine Frömmigkeit!

Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.

9 Man schreit wohl über der Bedrückungen Menge, klagt über den Arm der Großen,

Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,

10 doch keiner sagt: “Wo ist Gott mein Schöpfer, der Lobgesänge schenkt in der Nacht,

Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.

11 der uns belehrt vor den Tieren des Feldes und vor den Vögeln unter dem Himmel und Weisheit giebt?”

On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.

12 Dann schreit man denn, ohne Erhörung bei ihm zu finden, über den Übermut der Bösen.

Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.

13 Nein, Nichtiges erhört Gott nicht, und der Allmächtige beachtet es nicht,

A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.

14 geschweige, da du sagst, du sehest ihn nicht; der Streit liege ihm vor und du harrtest sein.

Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.

15 Und nun, weil sein Zorn nicht gestraft hat, soll er um die Vergehung gar nicht gewußt haben!

Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.

16 Hiob aber that seinen Mund auf zu leerem Gerede; ohne Einsicht macht er viel Redens.

A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.