Psalm 83

1 Ein Lied. Ein Psalm Asaphs. O Gott, sei nicht länger still; schweige nicht und bleibe nicht ruhig, o Gott!

Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

2 Denn fürwahr, deine Feinde toben, und die dich hassen, erheben das Haupt.

Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

3 Wider dein Volk machen sie listigen Anschlag und beraten sich wider die von dir Geborgenen.

Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

4 Sie sprechen: “Wohlan, wir wollen sie vertilgen, daß sie kein Volk mehr seien, und des Namens Israel fortan nicht mehr gedacht werde!”

Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

5 Denn sie haben sich einmütig beraten und schlossen einen Bund wider dich,

Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

6 die Zelte Edoms und der Ismaeliter, Moabs und der Hagriter,

Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

7 Gebal und Ammon und Amalek, Philistäa samt den Bewohnern von Tyrus.

Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

8 Auch Assur hat sich zu ihnen geschlagen; sie leihen den Söhnen Lots ihren Arm. (Sela)

Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)

9 Thue ihnen, wie Midian, wie Sisera, wie Jabin am Bache Kison.

Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

10 Sie wurden vertilgt bei Endor, wurden Dünger für das Land.

Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

11 Mache sie, ihre Edlen, wie Oreb und wie Seeb und alle ihre Fürsten wie Sebah und Zalmunna.

Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

12 Sie, die da sprachen: Wir wollen für uns in Besitz nehmen die Auen Gottes!

Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

13 Mein Gott, mache sie gleich wirbelndem Staube, gleich Stoppeln vor dem Winde.

Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

14 Wie Feuer, das den Wald entzündet, und wie eine Flamme, die Berge verbrennt,

Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

15 so verfolge sie mit deinem Wetter und schrecke sie mit deiner Windsbraut!

Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

16 Mache ihr Angesicht voll Schmach, damit sie deinen Namen suchen, Jahwe.

Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

17 Laß sie beschämt und erschreckt werden für immer; laß sie zu Schanden werden und zu Grunde gehn,

Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

18 damit sie inne werden, daß du Jahwe heißest, du allein erhaben bist über die ganze Erde!

A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.