< Παροιμίαι 27 >

1 μὴ καυχῶ τὰ εἰς αὔριον οὐ γὰρ γινώσκεις τί τέξεται ἡ ἐπιοῦσα
MAI olioli wale oe no ka la apopo, No ka mea, aole oe i ike i ka mea a kekahi la e hoopuka mai ai.
2 ἐγκωμιαζέτω σε ὁ πέλας καὶ μὴ τὸ σὸν στόμα ἀλλότριος καὶ μὴ τὰ σὰ χείλη
Na ka mea e e hoomaikai mai ia oe, aole na kou waha iho; Na ka malihini hoi, aole na kou mau lehelehe iho.
3 βαρὺ λίθος καὶ δυσβάστακτον ἄμμος ὀργὴ δὲ ἄφρονος βαρυτέρα ἀμφοτέρων
Koikoi ka pohaku, kaumaha hoi ke one; Aka, o ka inaina o ka mea naaupo, ua kaumaha ia mamua o ia mau mea elua.
4 ἀνελεήμων θυμὸς καὶ ὀξεῖα ὀργή ἀλλ’ οὐδένα ὑφίσταται ζῆλος
He aloha ole ka inaina, he mea make ka huhu, Owai la hoi e hiki ke ku imua o ka huahua?
5 κρείσσους ἔλεγχοι ἀποκεκαλυμμένοι κρυπτομένης φιλίας
Maikai ke ao maopopo ana, Mamua o ke aloha i hunaia.
6 ἀξιοπιστότερά ἐστιν τραύματα φίλου ἢ ἑκούσια φιλήματα ἐχθροῦ
Maikai ka hoehaia mai e ka hoaaloha, He nunui hoi ka honi ana o ka enemi.
7 ψυχὴ ἐν πλησμονῇ οὖσα κηρίοις ἐμπαίζει ψυχῇ δὲ ἐνδεεῖ καὶ τὰ πικρὰ γλυκεῖα φαίνεται
Hehi no ka mea maona i ka waihona meli; Aka, i ka mea pololi la, ua ono na mea awaawa a pau.
8 ὥσπερ ὅταν ὄρνεον καταπετασθῇ ἐκ τῆς ἰδίας νοσσιᾶς οὕτως ἄνθρωπος δουλοῦται ὅταν ἀποξενωθῇ ἐκ τῶν ἰδίων τόπων
E like me ka manu i auwana ae mai kona punana aku, Pela ke kanaka e auwana ana mai kona wahi aku.
9 μύροις καὶ οἴνοις καὶ θυμιάμασιν τέρπεται καρδία καταρρήγνυται δὲ ὑπὸ συμπτωμάτων ψυχή
O ka aila a me ka mea ala, hoohauoli ia i ka naau; Hooluolu hoi ka hoaaloha o kekahi mea ma ka olelo oiaio.
10 φίλον σὸν ἢ φίλον πατρῷον μὴ ἐγκαταλίπῃς εἰς δὲ τὸν οἶκον τοῦ ἀδελφοῦ σου μὴ εἰσέλθῃς ἀτυχῶν κρείσσων φίλος ἐγγὺς ἢ ἀδελφὸς μακρὰν οἰκῶν
O kou hoalauna a me ka hoalauna o kou makuakane, mai haalele oe; Aole hoi e komo aku i ka hale o kou hoahanau i kou manawa popilikia; Maikai ka mea e noho kokoke ana, mamua o ka hoahanau ma kahi loihi aku.
11 σοφὸς γίνου υἱέ ἵνα εὐφραίνηταί μου ἡ καρδία καὶ ἀπόστρεψον ἀπὸ σοῦ ἐπονειδίστους λόγους
E kuu keiki e, e naauao hoi oe i olioli ko'u naau, I olelo aku au i ka mea hoino mai ia'u.
12 πανοῦργος κακῶν ἐπερχομένων ἀπεκρύβη ἄφρονες δὲ ἐπελθόντες ζημίαν τείσουσιν
O ka mea noonoo la, ike e oia mamua i ka poino a huna ia ia iho; Hele wale aku hoi ka poe nanea a hihia iho la.
13 ἀφελοῦ τὸ ἱμάτιον αὐτοῦ παρῆλθεν γάρ ὑβριστὴς ὅστις τὰ ἀλλότρια λυμαίνεται
E lawe i ka aahu o ka mea nana e hoopanai no ka malihini, E lawe hoi i uku nona no ka wahine e.
14 ὃς ἂν εὐλογῇ φίλον τὸ πρωὶ μεγάλῃ τῇ φωνῇ καταρωμένου οὐδὲν διαφέρειν δόξει
O ka mea hoomaikai aku i kona hoanoho me ka leo nui, I kona ala ana i ke kakahiaka nui, E lilo ia i mea poino nona.
15 σταγόνες ἐκβάλλουσιν ἄνθρωπον ἐν ἡμέρᾳ χειμερινῇ ἐκ τοῦ οἴκου αὐτοῦ ὡσαύτως καὶ γυνὴ λοίδορος ἐκ τοῦ ἰδίου οἴκου
O ke kulu mau ana i ka la ua, A me ka wahine nuku wale, na like.
16 βορέας σκληρὸς ἄνεμος ὀνόματι δὲ ἐπιδέξιος καλεῖται
O ka mea hoonalowale i kana, hoonalowale no ia i ka makani, A me ka aila o kona lima akau e pa mai ana.
17 σίδηρος σίδηρον ὀξύνει ἀνὴρ δὲ παροξύνει πρόσωπον ἑταίρου
Hookala kahi mea hao i kekahi mea hao, Hookala hoi ke kanaka i ka maka o kona hoalauna.
18 ὃς φυτεύει συκῆν φάγεται τοὺς καρποὺς αὐτῆς ὃς δὲ φυλάσσει τὸν ἑαυτοῦ κύριον τιμηθήσεται
O ka mea malama i ka laau fiku, oia ke ai i kona hua; O ka mea malama hoi i kona haku e hoonaniia oia.
19 ὥσπερ οὐχ ὅμοια πρόσωπα προσώποις οὕτως οὐδὲ αἱ καρδίαι τῶν ἀνθρώπων
Ma ka wai, he helehelena e ku ana i kahi helehelena, Pela hoi ka naau kanaka i kekahi kanaka.
20 ᾅδης καὶ ἀπώλεια οὐκ ἐμπίμπλανται ὡσαύτως καὶ οἱ ὀφθαλμοὶ τῶν ἀνθρώπων ἄπληστοι βδέλυγμα κυρίῳ στηρίζων ὀφθαλμόν καὶ οἱ ἀπαίδευτοι ἀκρατεῖς γλώσσῃ (Sheol h7585)
O ka lua a me ka hohonu, aole i piha, A o na maka o ke kanaka aole no e maona. (Sheol h7585)
21 δοκίμιον ἀργύρῳ καὶ χρυσῷ πύρωσις ἀνὴρ δὲ δοκιμάζεται διὰ στόματος ἐγκωμιαζόντων αὐτόν καρδία ἀνόμου ἐκζητεῖ κακά καρδία δὲ εὐθὴς ἐκζητεῖ γνῶσιν
He ipu hoohehee no ke kala, a he kapuahi no ke gula, Pela ke kanaka imua o kona mahaloia mai.
22 ἐὰν μαστιγοῖς ἄφρονα ἐν μέσῳ συνεδρίου ἀτιμάζων οὐ μὴ περιέλῃς τὴν ἀφροσύνην αὐτοῦ
Ina e kui oe i ka mea naaupo ma ka papawiliai, Oia pu me ka ai i ka pohaku kui, Aole loa e hemo ae kona naaupo ana mai ona aku.
23 γνωστῶς ἐπιγνώσῃ ψυχὰς ποιμνίου σου καὶ ἐπιστήσεις καρδίαν σου σαῖς ἀγέλαις
E ike pono oe i ke ano o kau poe hipa, E nana hoi i ke ano o kau poe holoholona;
24 ὅτι οὐ τὸν αἰῶνα ἀνδρὶ κράτος καὶ ἰσχύς οὐδὲ παραδίδωσιν ἐκ γενεᾶς εἰς γενεάν
No ka mea, aole e mau ana ka waiwai: O ka papale alii hoi, oia mau anei ia i na hanauna a pau?
25 ἐπιμελοῦ τῶν ἐν τῷ πεδίῳ χλωρῶν καὶ κερεῖς πόαν καὶ σύναγε χόρτον ὀρεινόν
Kupu mai ka weuweu, ikea mai ka mauu, A e ohiia ana ka mea ulu o ka mauna.
26 ἵνα ἔχῃς πρόβατα εἰς ἱματισμόν τίμα πεδίον ἵνα ὦσίν σοι ἄρνες
O na keikihipa no kou kapa komo, O ka poe kao kane ke kumukuai no ka aina.
27 υἱέ παρ’ ἐμοῦ ἔχεις ῥήσεις ἰσχυρὰς εἰς τὴν ζωήν σου καὶ εἰς τὴν ζωὴν σῶν θεραπόντων
A e nui ka waiu kao no kau ai ana, No ka ai ana hoi o ko ka hale ou, A he ola no kou poe kauwawahine.

< Παροιμίαι 27 >