< Eclesiastes 11 >

1 Lança teu pão sobre as águas, porque depois de muitos dias tu o encontrarás.
Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej.
2 Dá uma parte a sete, e até a oito; porque não sabes que mal haverá sobre a terra.
Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.
3 Se as nuvens estiverem cheias, há chuva sobre a terra; e se a árvore cair, seja para ou sul ou seja para o norte, no lugar em que a árvore cair, ali ela ficará.
Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo na poledne aneb na půlnoci, na kteréž místo padá to dřevo, tu zůstává.
4 Quem ficar dando atenção ao vento, nunca semeará; e o que olhar para as nuvens nunca ceifará.
Kdo šetří větru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude žíti.
5 Assim como tu não sabes qual é o caminho do vento, [nem] como se formam os ossos [do feto] no ventre da grávida, assim também tu não sabes a obra de Deus, que faz todas as coisas.
Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko.
6 Pela manhã semeia tua semente, e à tarde não retires tua mão; pois tu não sabes qual [tentativa] dará certo, se uma, se outra, ou se ambas [as tentativas] serão boas.
Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé jednostejně dobré jest.
7 Certamente a luz é agradável, e ver o sol é bom para os olhos.
Příjemnéť jest zajisté světlo, a milá věc očima viděti slunce;
8 Mesmo se o homem viver muitos anos, [e] em todos eles se alegrar, ele também deve se lembrar dos dias de trevas, porque serão muitos. Tudo o que acontece é futilidade.
A však, by mnoho let živ jsa člověk, ve všech těch veselil by se, tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli přeběhlo, počte za marnost.
9 Alegra-te, rapaz, em tua juventude; e agrada o teu coração nos dias de tua juventude; e anda pelos caminhos do teu coração, e na vista de teus olhos; sabe, porém, que por todas estas coisas, Deus te trará a julgamento.
Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na soud.
10 [Portanto] afasta o desagrado de teu coração, e tira de tua carne o mal; pois a adolescência e a juventude são futilidade.
Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého; nebo dětinství a mladost jest marnost.

< Eclesiastes 11 >